Grandhotel: o mracích a lidech
Do nového českého filmu Grandhotel se sestěhovala zajímavá tvůrčí dvojice: Jaroslav Rudiš (scénář) je mladý, talentovaný a píše, David Ondříček (režie) je mladý, talentovaný a točí filmy. Výsledkem je trochu příběh o outsiderech, kteří si dokáží plnit sny, trochu pocta Ještědu a kraji pod ním, a dohromady je to řídké a beztvaré jako mraky, které se kolem futuristické stavby prohánějí.
Mraky (a déšť, vítr, mlha, rosný bod a tlak) jsou celoživotní náplní údržbáře Fleischmana (Marek Taclík). Uklizen v ještědském hotelu před celým světem si zaznamenává počasí, a téměř patologicky připoutám k místu, kde se narodil, sní o jediném - opustit ho. Dětsky naivní, s nezbytnou výbavou outsidera (v tomto případě žlutou limonádou a celozrnnými sušenkami), stává se nevědomým hybatelem vztahů kolem sebe. Zatímco odmítá maloměstsky vykreslenou pokojskou Zuzku (Dita Zábranská), podobnost vnitřního světa a nazírání na ten vnější ho svede dohromady s Iljou (Klára Issová), přítelkyní hotelového číšníka Patky (Jaromír Plesl).
Pubertální propletenec vztahů rámují melancholické pohledy do krajiny pod Ještědem i efektní smínání stavby samotné - stříbřitý hyperboloid vypadá působivě téměř v jakémkoliv počasí i světle. V kovově namodralých tónech se odehrávají i scény uvnitř hotelu a restaurace (škoda že retro interiér ze 60. let nevyužili tvůrci ve větší míře) a kovově zní i hudební doprovod Jana Muchowa, který opět prokázal výborný cit pro spojení hudby a filmového obrazu. Ale možná právě pro všechen ten industriální chlad, byť vizuálně zajímavý, film nevyvolá jedinou výraznější emoci.
Přes hluchá místa, pokusy o hlášky a občasnou bezradnost spěje Grandhotel předvídatelnou zápletkou k happyendu o něco většímu, než by se mohlo zdát. Ale pobyt v tomhle horském hotelu nezpříjemní (nemluvě o naplnění) ani vtípky s postavami moderátorů a la "Jedna ruka netleská", ani hrátky s postavami v duchu Samotářů (nejvíc jsem se bavila při epizodní scénce, v níž se objevil zmáchaný autor scénáře Jaroslav Rudiš).
David Ondříček je režisér, jehož snímky jsou poetické a vizuálně atraktivní, ale kterému se vytrácí obsah. Grandhotel je dobře herecky obsazený - štěněcí pohled Marka Taclíka ve spojení s křehkostí Kláry Issové funguje, číšník a příležitostný dealer Patka Jaroslava Plesla je ujetý přesně tím směrem, kterým ukazuje jeho obličej, ale kolem postav je pusto a prázdno. Grandhotel možná osloví citlivé duše pod dvacet let, proti čemuž se nedá nic namítnout, jenom se pořád nemůžu zbavit dojmu, že David Ondříček původně mířil někam jinam. I dnešní třicátníci totiž rostou.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Bontonfilm
Grandhotel, ČR (2006), komedie, 97 min.
Režie: David Ondříček, scénář: Jaroslav Rudiš a Pavel Jech, kamera: Richard Řeřicha, námět: Jaroslav Rudiš, hudba: Jan P. Muchow
Hrají: Marek Taclík, Klára Issová, Dita Zábranská, Jaroslav Plesl, Jaromír Dulava, Ladislav Mrkvička
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://liberec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://liberec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka