Generál Laudon: Schopnost zavést disciplínu se u něj projevila v Chorvatsku. Dnes je o něm i lidová píseň
Gideon Ernst Laudon se narodil v roce 1717 do chudé šlechtické rodiny v Livonsku, tedy na území dnešního Lotyšska a Estonska. Prošel vojsky několika států – nejprve jako kadet v carských službách.
Během rusko-turecké války se dočkal povýšení na nadporučíka. Po jejím skončení se neúspěšně ucházel o službu u Švédů. Odjel tedy do Berlína a čtyři měsíce marně čekal na audienci u pruského krále Fridricha. Přijal ho až dvůr ve Vídni.
Po službě v oddílu pandurů odešel k vojsku do Chorvatska, kde se poprvé projevila jeho schopnost zavést disciplínu. V raportu pro vídeňský dvůr se o něm psalo: „Je nepříliš oblíbený, svědomitý, nestranný a všestranně schopný důstojník.“
Do sedmileté války, která byla de facto prvním celosvětovým konfliktem, vstoupil Laudon už jako podplukovník. Zvítězil v bitvě o Ostritz, kde získal mohutnou válečnou kořist. Stejně tak rozdrtil Prusy u Domašova nad Bystřicí, a přispěl tak ke konci obléhání Olomouce. Stal se jedním z nejvýznamnějších vojevůdců tereziánské doby.
O jeho nepostradatelnosti svědčí, že ho, jako polního maršála na odpočinku, povolal v roce 1788 císař Josef II. do války s Osmanskou říší. A jeho odkaz dodnes připomíná lidová píseň o generálu Laudonovi, který jede skrz vesnici.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
