Fotbalisté proti krtkům. Na koho si vsadíte?
Místo fotbalu slalom mezi krtinci. Tak by mohla vypadat fotbalová sezóna hráčů z Mníšku u Liberce. Ti využívají hřiště v Oldřichově v Hájích, kde ale žije i krtčí rodinka. A ta o fotbal evidentně nestojí.
Začátek fotbalové sezóny se přitom neodvratně blíží, soutěž začne za necelé dva týdny. Fotbalisté se proto vrhli do boje s krtky na všech frontách. Vytáhli na ně hlučné vibrační desky, podomácku vyrobené plašiče a dokonce i dýmovnice. Na posilněnou si vzali pivo a buřty. Kdo tuhle bitvu vyhraje, to se ale teprve uvidí.
„Je to hydraulická noha. Je to na silnice, není to na trávu. My to používáme na ty krtince. Ta hlína se zatluče zpátky, pak se vezme ta žába, tou se to užábuje a dohladí,“ popsal jeden z fotbalistů Lukáš Ptáček práci s vibrační deskou, kterou používají k likvidaci krtinců.
Kromě silničářské techniky používají také takzvané plašiče, vyrobené z petlahví. „To je z internetu, jsme vyčetli, že to vydává zvuk do té hlíny. Krtkovi by to mělo údajně vadit a měl by zmizet. Ještě máme originální plašiče na krtky, ale moc se to neosvědčilo. On se nám mstí, my jsme tady měli pár krtinců, zválcovali jsme to. Je to trochu k smíchu, protože krtek se objevil hned, jak jsme to uválcovali. To je celá kolonie, normálně Hujerovi,“ přiblížil situaci Lukáš Ptáček.
„Hlavně s tím bojujeme asi už půl roku a myslím si, že se to horší,“ doplnil ho Lukáš Vondrouš, kapitán týmu B Mníšek u Liberce. Proti krkům používají také dýmovnice, kterými se je snaží z podzemí vykouřit, nebo jim hromádky prostě rozdupou.
Krtkům přitom nesmí ublížit, protože je zvíře chráněné. „Proto děláme všechno proto, abysme ho odehnali,“ vysvětlil Lukáš Ptáček. Kromě likvidace krtinců také na hřiště sejí trávu a doufají, že do začátku fotbalové soutěže krtci zmizí a tráva se uchytí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.