Egypťané používali mátu jako voňavku, Římané k čištění zubů. Dá se ale užít i jako lék na kocovinu nebo na špatné trávení
Z máty si můžete připravit osvěžující nápoj, ať už studený nebo teplý, slazený nebo neslazený, ale nezapomeňte také na její léčivé účinky! Pomáhá při nadýmání, osvěžuje dech a dokonce zvyšuje chuť k jídlu.
Osvěžující nápoj z máty má mentolovou chuť, proto se jí lidově říká i větrovka nebo větrová bylina.
Staří Egypťané používali mátu jako voňavku, Řekové a Římané z ní vyráběli první zubní pastu. Je oblíbená jako dochucovadlo do ovocných salátů, nebo se v ní taky skvěle marinuje jehněčí.
Pěstovat ji není těžké. Má ráda sluníčko a zálivku – na rozdíl od jiných bylinek, které dávají přednost suchu. Jednu rostlinu můžete pěstovat až pět let. Máty je spousta druhů – například existuje máta jahodová, pomerančová nebo citrónová.
Z máty využijete nejen listy, ale také nať. Listy máty obsahují silice, mentol, třísloviny a dalších asi 40 účinných látek.
Máta má mnoho využití. Hodí se na ozdravné čaje proti kocovině, zastavuje totiž zvracení, mírní křeče v žaludku a zlepšuje chuť k jídlu. Při pití mátového čaje pamatujte – všeho s mírou a nedělejte si ho moc silný! Vysoká dávka mentolu může žaludek naopak podráždit, místo aby ho zklidnila.
Máta také přispívá k dobrému trávení mastných jídel. Tak pojďme uvařit čaj. Jak na to? Na litrovou konvičku čaje potřebujeme 8 lístečků máty. Mátu zalijte vařící vodou a nechte přibližně pět minut louhovat.
Kromě máty si do konvice můžete připravit ještě citronovou kůru, kterou vložte do louhovacího sítka konvice. Mátový čaj můžete dochutit medem, ale nemusíte.
Související
-
Máte rádi pečené čaje? Pak byste měli zkusit ten z aronie!
V poslední době se do módy dostávají takzvané pečené čaje. Představují velmi jednoduchý způsob, jak téměř bezpracně uchovat ovoce a jak si na něm pochutnat i přes z...
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
