Dýně jsou hitem posledních let. Běžně se z nich vaří

Podle statistického úřadu její spotřeba v Česku roste. A zvyšuje se také dovoz. Od začátku letošního roku do konce letních prázdnin firmy dovezly na naše území dýně za více než 25 milionů korun.

Přestože dýně jsou původem z Latinské Ameriky, daří se jim i v Česku. S větší oblibou zákazníků proto řada zemědělců zvětšuje svoje osevní plochy.

„Dýně jsou takovým hitem posledních let - jak teda z hlediska produkce, tak z hlediska spotřeby. Plochy pěstování dýní se rozšiřují. A co je také důležité - a to je pozitivní - že se rozšiřuje spektrum pěstovaných odrůd. V současné době je těch odrůd kolem dvou desítek. V minulosti to byla tak jedna, dvě odrůdy,“ vysvětlil agrární analytik Petr Havel.

Mezi ty nejpopulárnější patří Hokaido nebo muškátová dýně. Farmáři ale zkouší i další méně známé odrůdy - takzvané žaludové, špagetové nebo třeba trumpetové, které získaly název podle svého vzhledu. Stále víc žádaná je také dýně Goliáš, která je nejčastěji spojována s haloweenským svátkem.

Dekorace, jídlo i kosmetika

Vydlabávání dýní a strašidelné dekorace se ujaly i u nás. Dýně ale spíš než na výzdobu lidé využívají k přípravě jídla, což souvisí s trendy zdravého životního stylu. Dýně má dnes využití rovněž v kosmetice - vyrábí se z ní například mýdla nebo šampony. Právě na dýních si postavila byznys i Jaroslava Pipková. Na Vysočině má svoji farmu s dílnou na výrobu dekorací, prodává ale i dýně přímo ke spotřebě.

„Když jsme začínali v roce 2010 nebo 2011, tak lidi dýně tady na vaření skoro neznali. To se určitě posunulo, protože teď už k nám lidi přímo chodí, a už z toho běžně vaří a mají s tím zkušenost. Ten zájem o dýně roste. Každý rok pěstujeme něco kolem 7 hektarů,“ popsala Pipková stoupající zájem o kulatou zeleninu.

Podle statistiků se zvyšuje i dovoz této zeleniny. Jen během letošních osmi měsíců sem firmy dovezly skoro čtyřnásobně větší množství dýní, než tomu bylo například v roce 2014. Nejvíc se k nám zelenina vozí ze Španělska a Portugalska.

Extrémní sucho zasáhlo i pěstitele dýní. Na řadě míst proto zelenina vůbec nevyrostla nebo je výrazně menší. To má samozřejmě vliv i na cenu. Třeba na farmě Pipkových některé odrůdy dýní zdražily o pět korun na kilogram. Kvůli suchu je menší i sklizeň ve Spojených státech. Podle údajů tamního ministerstva zemědělství přesto farmáři v loňském roce vypěstovali skoro jeden milion tun dýní.