Důležitý posun ve výzkumech umělých cév udělali lékaři díky uzeninám. Cévy chtěli vyzkoušet na žirafím krku
V druhé polovině 50. let minulého století dorazily do Československa umělé pletené cévy, původně americký objev. Pórovitý materiál byl však příliš propustný a manipulace s ním byla obtížná. A tak se v hlavách dvou lékařů a vědců zrodil nápad využít kolagen.
Milan Krajíček a Miloš Chvapil začali zkoušet, co všechno tato vazivová bílkovina dokáže. Zásadní posun ve svých výzkumech udělali díky uzeninám, spolupracovali totiž s továrnou na výrobu umělých střívek pro párky.
Když objevili správný postup, potřebovali vyzkoušet, co všechno umělá céva zvládne. Chtěli ji proto implantovat do krku žirafy, který měří několik metrů. Z plánu nakonec sešlo, protože k budově kliniky by se muselo přistavět lešení, aby se na operační sál dostala alespoň hlava a krk žirafy.
Výsledkem experimentů byl patent na vynález s názvem: Vysoce porézní kolagen-tkaninová cévní protéza. Díky dostatečné pevnosti i pružnosti jsou tyto umělé cévy bezpečné pro lidský organismus a dnes se běžně využívají jako bypass při operacích srdce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
