Důležitý posun ve výzkumech umělých cév udělali lékaři díky uzeninám. Cévy chtěli vyzkoušet na žirafím krku
V druhé polovině 50. let minulého století dorazily do Československa umělé pletené cévy, původně americký objev. Pórovitý materiál byl však příliš propustný a manipulace s ním byla obtížná. A tak se v hlavách dvou lékařů a vědců zrodil nápad využít kolagen.
Milan Krajíček a Miloš Chvapil začali zkoušet, co všechno tato vazivová bílkovina dokáže. Zásadní posun ve svých výzkumech udělali díky uzeninám, spolupracovali totiž s továrnou na výrobu umělých střívek pro párky.
Když objevili správný postup, potřebovali vyzkoušet, co všechno umělá céva zvládne. Chtěli ji proto implantovat do krku žirafy, který měří několik metrů. Z plánu nakonec sešlo, protože k budově kliniky by se muselo přistavět lešení, aby se na operační sál dostala alespoň hlava a krk žirafy.
Výsledkem experimentů byl patent na vynález s názvem: Vysoce porézní kolagen-tkaninová cévní protéza. Díky dostatečné pevnosti i pružnosti jsou tyto umělé cévy bezpečné pro lidský organismus a dnes se běžně využívají jako bypass při operacích srdce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
