Drastická změna stravy může vyvolat bolestivé nadýmání, změny dělejte postupně, radí Kateřina Cajthamlová

K nadýmání nemusí docházet vždy jen ze stravy. „Může to být i tím, že usrkáváme brčkem, mluvíme u jídla, konzumujeme velké množství málo rozkousaného jídla a sycených nápojů, stresem, nedostatkem pohybu, ale i následkem užívání některých léků, například diabetikům působí některé léky větší plynatost,“ vyjmenovává Kateřina Cajthamlová.

Projevem nadýmání bývá nafouklé břicho. Takový pocit není sice příjemný, ale nebývá bolestivý. „Nafouklé bříško by bolet nemělo. Odchodem plynů by se všechno mělo urovnat. Pokud je tam i bolest, může jít o náhlou příhodu břišní,“ varuje lékařka.

Denně vznikne v těle 6 litrů plynu a ven odchází kolem 700 mililitrů. Zbytek se vstřebá střevní stěnou do krve. „Střevní mikrobiom a pohyb střev ovlivňuje také alkohol. Je to toxin, kterého se organismus chce primárně zbavit, takže může na chvíli pozastavit i střevní peristaltiku.“

Páchnoucí plyny ovlivňuje strava

Na to, co vyjde ze střev ven, má vliv mnoho faktorů. Zásadní je osídlení střev koloniemi bakterií, které mohou být narušené nevhodnou stravou nebo léky. „Je známé, že po antibiotikách může být zápach jiný, výraznější.“

„Obecně vegetariáni většinou nemají tolik páchnoucí plyny jako masožrouti a ti, co rádi konzumují průmyslové a rafinované výrobky a polotovary. Vodík a metan z nestrávených a nevstřebaných různých cukrů, kterých bývá tato průmyslová strava plná, vedou k tomu, že ty plyny docela páchnou. Lidé, kteří žijí v přírodě, říkají, že když kolem nich projde západní člověk, tak ho poznají po čichu. Prostě páchne. My to necítíme, protože jsme na to zvyklí,“ konstatuje lékařka.

S přibývajícím věkem povolují svěrače

Přes den nemusíme únik plynů moc vnímat. Odcházejí za chůze nebo při močení. „Starší lidé mají tyhle problémy větší, protože ve vyšším věku povoluje pánevní dno a svěrač. Pokud někdo dlouho sedí a pak vstane, může se ozvat kanonáda. A může odcházet i stolice. Pomáhá posilování svěrače a pánevního dna.“

Cvik: Vsedě vtahujeme konečník dovnitř a stahujeme půlky k sobě. U toho dýcháme. Počítáme do deseti, povolíme a znovu.

Čtěte také

Trápí vás plynatost a nadýmání? Nepijte brčkem a přestaňte žvýkat, radí Kateřina Cajthamlová

Také zvýšená hladina stresu může vést k celkovému zamrznutí organismu a zpomalení peristaltiky. Proto se v anglosaském prostředí říká, že střevo je do duše okno. Pokud vaše problémy pramení zejména ze stresu a v podbřišku cítíte tlak nebo i mírnou bolest, může pomoct masáž. „Měli byste mít teplou ruku, kterou přiložíte k pravé jámě kyčelní a masírujete kolem pupíku po směru hodinových ručiček. Takovou masáží se může bolest v podbřišku spravit.“

Rady na závěr

„Někdy může nadýmání vypadat až jako srdeční příhoda, protože jak se zvýší bránice, může docházet k bušení srdce a zvýšení krevního tlaku. Takže prosím hýbejme se. Pokud ve střevech necítíte komfort, mohou s urovnáním střevní mikroflóry zásadně pomoct laktobacily nebo probiotika, která seženete v lékárně. Nebojte se poradit přímo s lékárníkem.“

A upozornění na závěr: „Po Vánocích chce řada z nás odlehčit a zhubnout. Ale pokud nejsme zvyklí a zařadíme stravu výrazně bohatou na zeleninu, začne se měnit osídlení kolonií ve střevech. A taková drastická změna vyvolává bolestivé nadýmání, proto změny chce dělat postupně,“ nabádá lékařka.

Jak to funguje u lidí, kteří mají intoleranci laktózy nebo jsou po operaci žlučníku? Dá se z krve poznat intolerance lepku? Poslechněte si rady doktorky Kateřiny Cajthamlové na dotazy našich posluchačů v pořadu Vesele a zdravě.