Do těstíčka na japonskou tempuru musíte přidat led
Mladé kopřivy jsou na jaře výborným zdrojem vitamínů. Proto jsou oblíbenou surovinou autorky květinových kuchařek Jany Vlkové. Připravuje z nich nejenom špenát, ale např. i japonskou tempuru.
„Kopřivy jsou na jaře tak chutné, protože neobsahují žádné látky, které by jim dodávaly štiplavou, pikantní, nedobrou chuť. Jak potom kopřiva roste do výšky, stonek začne dřevnatět. Takže dochází ke kulinární degeneraci tím způsobem, že kopřiva začne být dřevnatá a už se nedá jíst. Na jaře jsou prostě kopřivy nejlepší,“ chválí mladé rostliny Jana Vlková, autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin.
Zároveň vyvrací obavy z žahavosti kopřiv v jídle: „Kopřivy mají žahavé chlupy, ale ty jsou malé. Stačí byliny spařit, nebo nasekat, chlupy se polámou, žahavé látky z nich vyjdou a už vůbec nevadí."
Pravá japonská tempura
- Pro 4 osoby: 1 vejce
- 2 lžíce mouky
- 1 lžička škrobu
- trocha vody
- sůl, pepř podle chuti
- mladé kopřivy (nebo listy bršlice kozí nohy, jitrocele kopinatého apod.)
- led do těstíčka
- olej na smažení
Z mouky, škrobu, vajíčka a vody umícháme hladké husté těstíčko. Osolíme podle chuti.
Necháme půl hodiny odpočinout, nejlépe v lednici.
Olej na smažení rozpálíme na nejvyšší možnou teplotu (fritovací hrnec na maximum, obvykle 180 °C).
Do těstíčka přidáme trochu ledu, aby bylo co nejstudenější.
Kopřivy (bršlici, jitrocel) namáčíme v těstíčku a zprudka smažíme. Odkládáme na ubrousek, aby odkapal přebytečný tuk.
Ihned podáváme. K tradiční tempuře patří strouhaná ředkev, ale můžeme podávat i s lehkým jogurtovým dipem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
