Dívka, které vykvete myrta, se podle lidové víry brzy provdá

Věřilo se, že zvláštní moc má právě myrta ze svatebních vývazků. Svobodné dívky ji zasadily do kořenáče a staraly se o ni. Jestliže se ujala a dokonce i rozkvetla, znamenalo to jediné – další svatba je na spadnutí. „V našich podmínkách myrtu množíme zásadně řízkováním, výsevem by to bylo moc složité,“ doplňuje Tomáš Pražák, zahradník z Plzně-Křimic.

Jak se starat o myrtu

Při správné péči jsou myrty dlouhověké a ty starší nejsou žádní drobečci, dorůstají do výšky 3 až 5 m. Stálezelený keř pěstujeme v nádobě, na zimu je třeba přenést ho do skleníku nebo chladné místnosti s teplotou kolem 10 °C. Velké rostliny jsou vůči zimě o něco odolnější. Přesto křimický zahradník doporučuje i je přesouvat do vnitřních prostor, dokud nám to jejich mohutnost dovolí.

Myrta kvete bílými květy|foto:Fotobanka Pixabay

Přes léto myrtu umístíme na slunné až polostinné stanoviště a dbáme na přiměřenou zálivku. „Myrty jsou citlivé na nedostatek i nadbytek zálivky. Kořenový bal musíme udržovat stejnoměrně vlhký. Hnojíme pravidelně slabým roztokem hnojiva zhruba 1x za 14 dní. Pokud zálivku neuhlídáme, začne myrta opadávat a prosychat,“ varuje Tomáš Pražák.

Kvete bílými vonnými květy

Mladé myrtové keře přesazujeme každoročně, starší po 4 nebo 5 letech. „Substrát vyžadují rašelinový, kyselejší a propustný. Po přesazení můžeme rostliny různě tvarovat, do stromkové nebo kulovité formy,“ radí zahradník, „oblíbené jsou také u bonsaistů.“

Myrta patří do čeledi myrtovitých. Stálezelené keře mají aromatické kožovité listy, které jsou 2 až 5 cm dlouhé a průsvitně tečkované. Když myrta rozkvete, stane se to v červenci a v srpnu, bílé vonné květy velké asi 2 cm vyrůstají v paždí listů. Vzhledem k obsahu éterických olejů se myrta používá také k léčebným účelům a v kosmetice, v některých zemích i jako koření.