Díla sochaře Michaela Bílka jsou k vidění v Galerii Liberec

„Jednou z vystavených soch je Hvězdář, autorův autoportrét z roku 1976,“ řekla spoluautorka výstavy Anna Habánová.

Tvorba Bílka, který zemřel před třemi roky ve dvaasedmdesáti letech, je spojena zejména s Ústím nad Labem a jeho okolím. Některé jeho venkovní realizace jsou ale i v Liberci. „Holubici nalezneme v Harcově pod vysokoškolskými kolejemi a pro Bílka typičtější figurální námět Matky s dítětem před obchodním centrem Horizont,“ řekla Habánová.

Výstava turnovského rodáka v liberecké galerii je připomínkou jeho celoživotního díla. „Zpočátku robustní, masivní práce nahradily v době pozdější hmotově odlehčené skulptury. Jejich spojujícím elementem byla lidská duše,“ řekla kurátorka. Pro Bílka nebyla podle ní primárně důležitá krása, což lze vyčíst z viditelných stop po nástrojích či nezamaskovaných spojích. „Mnohem zásadnější pro něho byla výpověď výjimečných lidských duší, které objevoval svými nástroji v jilmovém dřevě,“ dodala Habánová.

Bílkovy stěžejní práce vznikly ve dřevě v petrovickém ateliéru. Pracoval ale také s kovem, kamenem či sádrou. Kromě volné tvorby se věnoval Bílek také restaurátorské činnosti a realizacím pro veřejný prostor, obojímu zejména v Krušnohoří. Řada venkovních děl ve dřevě se však nedochovala.

Výstava Michael Bílek, Lidé a hvězdy potrvá v galerii do 25. listopadu. Stejně dlouho bude v galerii i další nová výstava nazvaná Nula jedna. Přibližuje tvorbu Jany Bernartové, která se řadí mezi umělce pracující s novými digitálními médii. Prostřednictvím velkoformátových digitálních tisků zkoumá problémy digitálního a reálného měřítka.