Dětská univerzita v Liberci slavnostně zahájila už 6. ročník. Rodiče si ale poprvé museli připlatit

Podle vedoucího projektu Dětské univerzity Miloše Hernycha to byla jediná možnost, jak kurzy na půdě Technické univerzity udržet.

„Těch oborů je zredukovaný počet. I tak ten zájem trval, a tak jsme museli u těch stávajících oborů navyšovat kapacitu. Největší zájem byl asi o obor 3D technologie a o obor Nanomateriály, kde jsme měli skutečně velký převis. Jediný obor, který se ne zcela naplnil, byl obor Úpravy textilních materiálů. To bylo pro nás překvapení, protože tento obor byl vždy žádaný. Ale letos se nenašlo dost zájemců.“

Poplatek za kurz většině rodičů nevadí. Věří, že je to dobrá investice

Miroslav Kuna přihlásil svého syna Tomáše na kurz Programování robotů poprvé. I když poplatek ho překvapil. „K elektronice mám blízko, tak jsme ho přihlásili. I přes ten poplatek, který je trochu vyšší. Ale pokud ho to bude bavit, tak proč ne.“

Tomáše to baví, plánuje, že se příští rok přihlásí do pokračovacího kurzu. „V těch dalších ročnících, tam se bude moct naprogramovat, že ten robot bude moct složit Rubikovu kostku. Což mě přijde úplně úžasné.“

Zaplatit za kurz paní Radce Pechové nevadilo. Je to běžná cena ročního kroužku, říká. „Vychází to na pololetí 1.000 korun přibližně, takže ty ceny těch kroužků jsou vlastně stejné. Mně to nevadilo. Technické vzdělávání je v našem regionu důležité, protože to navazuje na vysokou školu a v regionu jsou vysoké školy zaměřené na strojní a textilní průmysl.“

Aby měly děti k technice vztah, měly by se s ní seznámit co nejdříve

Děti u počítače (ilustrační foto)|foto: Free Digital Photos

To potvrzuje i Jaroslav Semerád, který na univerzitě vede kurzy Základy elektrotechniky a Základy konstrukce a modelování. Aby děti získaly k technice vztah, musí se k ní přitáhnout co nejdříve, vysvětluje.

„Zjistili jsme, že když ty děti podchytíte do té páté, šesté třídy, tak to není až takový problém, aby si zvykly. Prostě aby se s tím sžily.“

Zatímco loni mohlo do kurzů nastoupit 500 dětí, letos jich podle Miloše Hernycha kvůli nedostatku financí kapacita mohli přijmout zhruba půlku.

„Tam je problém, že ještě nebyly spuštěny dotační programy, které se týkají nadané mládeže. Takže netušíme, do příštího roku je ještě rok, takže snad nějak… Pokud by se ale nepodařilo sehnat peníze z veřejných zdrojů, tak se pokusíme obrátit na firmy.“

Firmám se ale zatím moc spolupracovat s Dětskou univerzitou nechce. Spíše než o děti ze základních škol mají zájem o hotové absolventy konstruktéry nebo nástrojaře.