Dědictví pro psa

Sem tam proletí médii nějaká ta zprávička o milionáři v Americe nebo západní Evropě, který odkázal pěknou sumičku tomu, kdo bude po jeho smrti ošetřovat jeho psa. I já jsme vždycky brala takového člověka trochu jako blázna. Ovšem jen do chvíle, než jsme si vyslechla v ústeckém útulku pro zvířata v nouzi některé příběhy psů. Za života majitelů to byli mazlíčci, členové domácnosti a často jediní kamarádi a společníci staršího člověka, protože příbuzní neměli čas. Po smrti majitele se dědicům sice hodí dům nebo byt, ale pes se změní v přebytečnou věc, a tak se s nimi také začne zacházet.