Číst a psát umí každý. Ale ne všichni jsme literáti, říká liberecký fotograf

8. srpen 2017

Členové libereckého sdružení Fotošálek představují své snímky ve vestibulu krajského úřadu v Liberci. Své tematické fotografie tam představuje pět autorů. K vidění je i část sbírky historické fototechniky jednoho z nich. 70 vystavených velkoformátových fotografií shrnuje současnou tvorbu tohoto fotosdružení.

„Jakýkoliv fotograf má nějakou utkvělou představu co chce asi vyfotografovat, umí si zdůvodnit proč to dělá a jak to dělá. Najednou má výsledek v ruce a je prostě zatížený tím svým viděním, že to není schopný objektivně zhodnotit. Proto vyhledává kolegy, se kterými by se o tom bavil,“ říká Martin Votava ze sdružení Fotošálek, který je jedním z pěti vystavujících autorů. Vystavené snímky jsou velmi různorodé, každý z vystavujících fotografů má jasné téma.

„Já tady mám dva soubory. Jeden soubor je z Jedličkova ústavu. Nazval jsem ho Srdcem a rukama, protože ty děti malují srdcem a rukama. A ten druhý je z Berlína, od Berlínské zdi. Myslím si, že pro tu změnu poměrů, která u nás nastala, je zásadní právě prolomení zdi v Berlíně,“ posal své vystavené soubory fotografií Martin Votava.

Každý z vystavujících má jasně definované téma

Dalším z vystavujících je Ibrahim Al Sulaiman, který se věnuje sociální tematice, zachycuje život bezdomovců v ulicích měst. Členství ve sdružením je důležité.

„Mám takovou zásadu, že musím být mezi lidmi. To je také důvod, proč se zabývám sociální tematikou. I při tom focení chci být mezi lidmi i v tom sdružení, kolektivní práce je vždycky dobrá a vede k něčemu,“ říká Ibrahim Al Sulaiman.

K vidění je i sbírka historické fototechniky

„Každý je fotograf a každý umí psát a číst, ale ne všichni jsme spisovatelé, básníci ani literáti,“ vysvětlil Ibrahim Al Sulaiman, jak pohlíží na práci fotografa v době chytrých telefonů s fotoaparáty, kdy každý produkuje stovky snímků.

Sdružení fotografů je nejen o odborné diskuzi a profesní spolupráci, ale i o toleranci. „Toleruj druhé a neprožívej sám sebe,“ představil nepsané motto spolku jeho zakladatel Ivan Brabec. Společná výstava je podle něj důležitá.

„Tady člověk nereprezentuje jen sám sebe. A musí se snažit, aby tím co sem dává, aby neudělal ostudu ostatním. Pro profesionální kritiky to nemusí být špičková fotka, ale ten autor si za ní musí stát,“ vysvětlil Ivan Brabec.

Šest fotografů z libereckého sdružení Fotošálek

Ve vestibulu krajského úřadu vystavují všichni členové spolku kromě jeho zakladatele Ivana Brabce. Až do konce srpna tam jsou k vidění práce Anny Novákové, Aleny Chlumové, Miroslava Pažouta, Martina Votavy a Ibrahima Al Sulaimana. Na 70 velkoformátových fotek shrnuje současnou tvorbu souboru.

autor: Lucie Fürstová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.