Čí země, toho náboženství. V období rekatolizace zásadní roli sehráli misionáři jezuitského řádu
Rozbroje mezi protestanty a katolíky byly ve svaté říši Římské na denním pořádku. V roce 1555 byl uzavřen Augšpurský mír, který zjednodušeně řečeno zavedl pravidlo čí země, toho náboženství. Císař Ferdinand I. podporoval katolíky, a tak se pustil do rekatolizace i v zemích koruny České.
Zásadní roli tehdy sehráli misionáři jezuitského řádu, který založil v roce 1534 Ignác z Loyoly. Jezuité svou osobní zbožností, nadšením a usilovnou činností získali pro katolictví řadu obyvatel.
Soustředili se hlavně na oblast školství a výrazně přispěli k rozvoji barokní kultury. Katolické zásady a učení podávali jednoduchým a srozumitelným způsobem a kromě toho organizovali poutě a další poutavé náboženské akce.
Činnost misionářů však také vyvolávala otevřený a násilný odpor. Velký rozruch způsobilo zavraždění jezuitského kazatele a misionáře Matyáše Burnatia ve východních Čechách.
I přes značný úspěch jezuitské misie zůstávala část Čechů stále věrná evangelíkům a náboženské rozpory trvaly dál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
