Cesta plná pověstí vede z Košumberka do Voletic, Lozic a Jenišovic

Půvabná krajina obklopuje hrad Košumberk. Rozhlédnout se po ní lze z vyhlídek gotického a renesančního paláce. Nebo se vydat z jeho výšin dolů, třeba proti toku řeky Novohradky do malebných vesniček v podhradí.

Ještě v 17. století se skvěl hrad Košumberk v Luži v plné své kráse. Gotický palác století před tím zasáhl požár, ale k němu přistavěný renesanční palác nabízel tehdejší šlechtě dostatek pohodlí, a hlavně překrásný výhled na jejich panství. Ten je odtud možný dodnes, jen z obou paláců jsou zříceniny a plně se dochovala pouze renesanční budova purkrabství. V ní pak život na hradě připomíná malé muzeum.

Celý hradní komplex ale působí nesmírně romanticky a je tak častým cílem turistů nebo cykloturistů. Z hradu se pak můžou vydat na nedaleké proslulé poutní místo Chrám Panny Marie na Chlumku nebo do okolních vesniček.

Voletický rybník a fexti

Jen půldruhého kilometru od Luže leží obec Voletice. Na jejím okraji byl v 60. letech 20. století vybudován tzv. Voletický rybník. Dnes už ale zcela zapadl do krajiny a působí jako půvabné místo s přírodními zákoutími vhodné třeba k procházkám po stezkách jeho hráze, ale hlavně k rybaření.

Voletický rybník s voletickým kostelíkem

Voletický rybník je totiž bohatě zarybněný, a tak si ho oblíbili rybáři z širokého okolí. Také se tam několikrát do roka konají oblíbené rybářské závody. Od hráze rybníku je pak také krásný výhled na původně gotický kostel pocházející ze čtvrtiny 14. století.

Z původní stavby kostela je do dnešních dnů dochován presbytář. Chybí v něm unikátní oltář, tzv. archa, který v něm po staletí stával. Byl totiž natolik vzácný, že je pečlivě uschován v depozitáři Národního muzea v Praze. Z kostela už také zmizel renesanční a posléze barokní dřevěný strop, nicméně i tak působí nesmírně poeticky.

U gotické zdi, která obklopuje svatostánek a přilehlý hřbitov, kdysi stávala kostnice a k ní se váže jedna záhada. Lidé tam totiž v 19. století našli několik nerozložených těl. O takových se dříve například říkalo, že patří tzv. fextům. Tyto postavy jsou středoevropským unikátem, nikde jinde se v pověstech nevyskytují. A na východě Čech se o nich mluví hned na několika místech.

Z Lozic do Jenišovic za pověstmi

Podle pověstí byly fextům dány nadpřirozené schopnosti i za jejich životů, obtížné je bylo vůbec zabít a také vynikali neobvyklou silou. Výjimečné siláky měli v minulosti i v další vesnici v podhradí Košumberka, v Lozicích. Manželé Daňkovi, kteří tam žili v 19. století, se do místních pověstí a povídaček dostali právě pro své neobvyklé fyzické schopnosti.

Kostelík ve Voleticích, jen pár metrů vlevo od brány za zdí stávala kostnice s fexty

Oba byli evangelíci a chodili do lozické modlitebny, která byla založena hned po tolerančním patentu. Lozice jsou také středem tzv. východočeského náboženského „blouznivectví“, jak o tom psala třeba Teréza Nováková. K evangelickému kostelu se pak v Lozicích dá dostat přes technickou památku, most z 19. století, který stojí nedaleko další zajímavé stavby, bývalého vrchnostenského dvoru s erby nad vchodem.

Jen kilometr od Lozic proti toku Novohradky leží Jenišovice. Obec, která patří k nejstarším v kraji, patřila podle názvu zřejmě nějakému zemanovi Janovi, dříve se jim totiž říkalo také Janišovice. Dnes mají v centru obce u dětského hřiště tzv. jedlou zahradu, kde se lidé dozvědí o přírodě spoustu zajímavého, ale mohou také vše ochutnat.

Nedaleko je půvabný gotický kostel Nejsvětější trojice s dřevěnou částí zvonice. A pod ním na první pohled obyčejný křížek. K němu se ale váže zajímavá pověst. Prý ho tam kdysi nechal postavit místní farář jako poděkování za to, že se mu z obce podařilo vyhnat duchy, kteří rušili spánek místních poctivých občanů tak, že z kopce dolů válely obrovské kované sudy.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.