Bohdanečský rybník odbahňovali 16 let. Odvezený materiál by zaplnil Václavské náměstí do 10 metrů

Bohdanečský rybník vznikl okolo roku 1470. Za období Viléma z Pernštejna, který jeho rozlohu navýšil na zhruba 300 hektarů, to byl jeden z největších rybníků na Pardubicku. Dnes zabírá už jen asi třetinovou plochu. Jeho role v místní krajině je ale nepostradatelná.

Po Vilémovi z Pernštejna u Bohdanečského rybníka dodnes zůstaly sádky. „Původně vypadaly jako malé zemní travnaté rybníčky. To je dnes asi polovina našich sádek,“ popisuje majitel Rybničního hospodářství Adolf Vondrka. Druhou polovinu nechali v 70. letech přestavět na sádky betonové, které se snadněji udržují.

V bohdanečských sádkách jsou hlavně kapři, ale také štiky, sumci nebo amuři

Rybník zřejmě od 15. století nikdo nečistil. Odbahňovat ho ochranáři začali až v roce 1999 a trvalo to 16 let. „Odvezli jsme přes 400 tisíc kubíků bahna. To znamená, že bychom Václavské náměstí zavezli do deseti metrů. Když si představíte sochu svatého Václava, jak drží kopí, tak nad hrotem by byly další tři metry bahna,“ říká Josef Rusňák z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Husy, bekasiny i krokodýli

Bohdanečský rybník poskytuje útočiště mnoha druhům ptáků. Ty lze sledovat z Musílkovy pozorovatelny, která je součástí naučné stezky. Momentálně tam hnízdí husy velké, jeřábi popelaví nebo čejky chocholaté.

„Objevily se tady i bekasiny, což je nádherný pták, který dělá takový zvláštní bekavý zvuk. Sameček lítá akrobatickými lety, když dosáhne vrcholu, začne padat a brzdí ocasními pery. Právě to vydává ten typický zvuk. Uslyšíte ho jen v jarním období a dá se říct, že široko daleko jen na Bohdanečském rybníku,“ vysvětluje Josef Rusňák.

Naučná stezka okolo rybníka návštěvníky zavede k Opatovickému kanálu, odkud se můžou vydat na Krokodýlí řeku. Na vlastní nebo půjčené loďce je možné proplout zhruba 12kilometrovou trasu. Na březích kanálu vodáci potkají krokodýly, indiány nebo vodníky. Výlet je ideální pro rodiny s dětmi.

Při projíždce loďkou po Opatovickém kanálu potkáte krokodýly, indiány i vodníka

Proč rybníkářství na Pardubicku na konci 19. století téměř zaniklo? Proč rybniční hospodáři chovají větší kapry pro český trh oproti zahraničnímu? A jaká zvířata škodí v okolí Bohdanečského rybníka? Poslechněte si celý záznam pořadu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.