Český sklářský průmysl začíná být po letech opět ve formě. Roste zaměstnanost i platy

Situaci tehdy dokázaly zvládnout malé sklárny. Malosériové umělecké sklo nemělo odbyt v Čechách, ale především v zahraničí.

„Majitel hotelu se zná s mým kamarádem v Americe. V hotelu mají vlastní hotelovou galerii, kde prodávají umění - obrazy, sochy a sklo. Tenkrát chtěli jiné sklo, než jaké tam měli,“ potvrzuje majitel malé sklárny v Lindavě na Českolipsku Jiří Pačinek.

Zahraniční odbyt se týkal malých skláren zaměřených na ateliérovou tvorbu. Velké firmy na tom byly hůř.

Za posledních pět let se ve sklářství snížil počet pracovních míst o čtyřicet procent. Firmy dlužily zaměstnancům mzdy. Podle předsedy odborů v novoborském Crystalexu Pavla Sedláka ani oni nebyli výjimkou, i když se nakonec mezd dočkali a firma se opět postavila na nohy:

„Byl to pro nás velký zlom, když to nastalo. Byli jsme rádi, že byly nakonec vyplacené dlužné mzdy."

Předseda sklářského svazu Vladimír Kubinec připomíná, jaká tu byla situace před pěti lety: „V insolvenci bylo pět velkých výrobců skla. Je známo, že probíhala a probíhají vůči některým z nich stále insolvenční řízení. Ta situace byla velmi neutěšená."

Generální ředitel novoborského Crystalexu Martin Kubát vzpomíná, jaké složité bylo, když firma změnila majitele a museli si zpět získat místo na trhu.

Sklárna Moser, české křišťálové sklo|foto: Filip Jandourek

„Ono vrátit se zpět na trh, kde byla roční pauza, je dost složité, protože nejen že konkurence trh zabere, ale firma si musí zpět získat důvěru zákazníků."

Situace se za poslední tři roky výrazně změnila.

„Sklářský průmysl vykazuje už po dobu tří let pozitivní výsledky. Roste zaměstnanost, řádově o pět procent ročně, rostou průměrně mzdy, ubylo méně kvalifikovaných obslužných profesí a ve sklárnách dnes pracují lidé s vyšší kvalifikací,“ říká Kubinec.

Podle něj je to tím, že se firmy zbavily nevýdělečných provozů, omezily tovární výrobu ve velkém a soustředily se na výrobky s přidanou hodnotou, tedy k ručně vyrobenému sklu.