Českolipsko: Lidé z Pertoltic si stěžují na potok, který ohrožuje majetky

13. červenec 2016

Přívalové a déle trvající deště zvedají hladinu Panenského potoka v Pertolticích pod Ralskem na Českolipsku. Voda se pak často vyleje ze břehů a zaplaví některé zahrady a domy. Místní, stejně jako vedení obce, si myslí, že za to může správce toku, firma Povodí Ohře. Ta se brání tím, že protivodňová opatření se na místě elektivně udělat nedají.

Panenský potok vypadá nenápadně. Podle rodačky z Pertoltic pod Ralskem Růženy Motyčkové stačí pár dnů deště, aby se voda vylila z břehů.

„Vodu máme občas až nahoru k silnici. Tady vypadl kus břehu, toto vše je vymleté. Tady byla jabloň a další kus zahrady,“ stěžuje si seniorka a dodává: „Byli jsme na jednáních s Povodím Ohře a ptala jsem se, kdo mi to zaplatí. Z jara mi spadlo kus břehu. Byli tady z obce i Povodí Ohře a paní od nich mi řekla, proč to neudržuji. Vždyť je ten břeh Povodí Ohře. Já ho nesmím ani oplotit.“

„Obec v současnosti vypracovává nový územní plán. Jsme vlivem Panenského potoka limitováni a nová výstavba je možná jen ve vyšších lokalitách. Omezuje nás zátopové území. Nemovitosti, které jsou v tomto území, narážejí na problémy s rekonstrukcemi, povoleními a tak dále,“ stěžuje si nezávislý starosta Pertoltic pod Ralskem Petr Selinger. Kromě toho má za to, že Povodí Ohře nedělá žádná protipovodňová opatření a vymlouvá se na vodní zákon.

Panenský potok v Pertolticích pod Ralskem

Výmluvy na vodní zákon a žádná protipovodňová opatření?

Nezávislý starosta Pertoltic pod Ralskem Petr Selinger má za to, že Povodí Ohře nedělá žádná protipovodňová opatření a vymlouvá se na vodní zákon.

„Pracovníkům Povodí Ohře se dostalo do ruky znění zákona, kde je napsáno, že koryto řek se vyvíjí v prostoru a čase. S odvoláním na znění zákona ani činit nemusí. To, že na břehy vysází pár stromečků, které prý mají svými kořeny zabezpečit, aby nedocházelo ke strhávání břehů a erozi.“

Podle mluvčího Povodí Ohře Jana Svejkovského není možné v Pertolticích udělat velká protipovodňová opatření.

„Nacházíme se tam na velmi málo svažitém terénu. Veškeré zásahy, které by se tam realizovaly, by byly velmi málo účinné. Z povodně Q1 bychom se dostali na povodeň Q2 a stále by ta opatření byla velmi nákladná. Znamenalo by to přibližně 34 milionu korun a naproti tomu nejsou skoro žádné škody, které bychom mohli dát na druhou misku vah.“

Písek a dřevo jako prozatimní řešení

Obyvatelé jako ochranu proti vodě dávají břehy třeba dřevo nebo hromady písku, někteří si chtějí pozemek i oplotit. To ale podle Jana Svejkovského není možné. „Každé takové opatření znamená zhoršení odtokových poměrů zejména pro objekty nad tímto opatřením.“

Povodí Ohře pravidelně pročišťuje břehy a na narušených místech nechalo udělat proutěné oplůtky, aby se nedocházelo k jejich dalšímu odplavení.

Spustit audio