Být řezbářem může být i o život. Oldřichu Unarovi skončilo dláto v hrudníku

Usměvavý bývalý lesák Oldřich Unar z Poteče u Valašských Klobouk i ve svých 77 letech vyřezává nádherné betlémy. Při práci se jednou dlátem bodnul tak hluboko do hrudi, že musel na operačním sále vysvětlovat, jak se to stalo a jestli někoho náhodou nekryje, třeba rozzuřenou manželku.

„Jednou mi sklouzlo dláto, tak jsem to zkoušel zalepit, to nešlo, tak jsem si tam dal kolíček na prádlo a šel na pohotovost,“ vypráví Oldřich Unar svou zkušenost s ostrým dlátem, které si nedopatřením zabodnul téměř až do plíce, když vyřezával figurku směrem proti sobě.

V nemocnici ve Zlíně se nejprve ptali, kde je ten pobodaný, ale pak, když zjistili, že je to řezbář, připustili, že si zranění mohl způsobit sám a že tak nikoho nekryje. Po ošetření a zjištění, že nemá probodnutou plíci, řezbáře druhý den pustili domů. Na své zranění však vzpomíná s úsměvem.

Od té doby nosí při práci na krku zavěšenou placku z hrubé kůže, kdyby mu dláto znovu ujelo. Jeho díla jsou ve zlínském i frýdecko-místeckém muzeu.