Během Dnů lidové architektury se lidem otevřou i běžně nepřístupné památky

Vacardův vodní mlýn na Malé Skále, jehož historie sahá až do 18. století, se zvědavcům otevírá jen při zvláštních příležitostech.

Majitelka Šárka Bredlerová s rodinou si z ruiny mlýna vytvořila domov. Téměř nic technického se tu nedochovalo, říká.

„Máme tady několik mlýnských kamenů, různé skoby a díry ve zdi. Zkušení odborníci přesně vědí, k čemu to sloužilo,“ popisuje mlýn majitelka.

V téměř nezměněné podobě tu zůstaly budovy mlýna a pily, kamenné jádro pro vodní mlýnské kolo nebo výměnek, který obrůstá dvousetletá vinná réva.

„Když u Vacardů přecházel mlýn z otce na syna, tak si otec vymínil právo zůstat na vejminku. Smlouvu jsme dneska četli a moc jsme se u toho nasmáli, protože tam bylo, že stará paní máma si může přinést kávu k peci k mladým do chalupy,“ vypráví Šárka Bredlerová.

Designér a sklář Jakub Berdych na Malé Skále zapustil kořeny a stará se o odkaz umělců v galerii na Boučkově statku. Některá z nich by si prý uměl představit i doma na zdi.

Lidé mimo jiné jezdí kolem Boučkova statku na koloběžkách. Je to jeden z dopravních prostředků, pomocí kterého se dají památky poznat, říká Jiří Boháč z půjčovny.

„Námi doporučovaná nejdelší trasa má 17 kilometrů, sportovně založení lidé mohou jet klidně 50 nebo 60 kilometrů. Někomu stačí pět a je naprosto spokojený,“ říká s úsměvem Boháč.