Antonín Panenka: Fotbalově inteligentních hráčů je dnes strašně málo
Do dějin československého fotbalu se výrazně zapsal nejen jako autor nezapomenutelného bělehradského dloubáku. Antonín Panenka zažil mnoho úspěchů, je také mistr Evropy z roku 1976.
U hráčů oceňuje „fotbalovou inteligenci“. „Takových hráčů je dnes strašně málo. To jsou hráči, kteří oplývají určitou kreativitou, mají rychlý fotbalový myšlení, které dovedou projevit a uskutečnit. Mají obrovský přehled na hřišti. Udělají něco, co hráči ani diváci vůbec nečekají. Mezi takové patří třeba Messi nebo Ronaldo, z našich to měl Pavel Horváth.“
„Táta mi říkal ‚Toníku, buď chytrej, protože blbejch je na světě dost‘. Akorát mi neřekl, jak to mám udělat. Ale chtěl jsem taky pobavit diváky, udělat něco překvapivýho, aby to nebylo jen kopání do míče, ale aby to ten fotbal povzneslo. O to jsem se snažil a odezva byla dobrá. Chtěl jsem, aby si o tom povídali chlapi v hospodě a těšili se na další sobotu, na další zápas. Aby odešli z fotbalu s pocitem, že tam viděli něco, co je potěšilo.“
Nová pravidla
Antonín Panenka není zrovna příznivcem nových fotbalových pravidel. „Dnes se všechno strašně řeší a nafukuje. Třeba VAR (video asistent rozhodčího – pozn. red.) beru z hlediska praxe. Má rozhodovat o sporných situacích, ofsajdech, jestli padla branka. Ale zase – obsluhují to lidé a každý to posuzuje jinak. Pravidla jsou daný a každý si je vědomky či nevědomky může vyložit jinak. Takže já ho moc nemusím, použil bych ho asi jen v případě sporného gólu.“
Nedávno padl návrh na možnost udělovat modrou kartu. „Měla by se dávat za filmování nebo nesportovní chování. Byl by to takový menší prohřešek než žlutá karta. Hráč by na 10 minut opustil hru, a pak se vrátil. Když to můžu zase posoudit z praxe, tak to není dobrá věc, tím víc se to dá ovlivnit. Hráč se podívá špatně na rozhodčího a už má modrou a na 10 minut pryč. Takže doufám, že se tohle neuskuteční.“
Bohemák tělem i duší
Antonín Panenka začínal v klubu Bohemians už jako dítě. „Poprvé jsem do jiného klubu přestoupil až ve 32 letech, takže já byl v Bohemce 23 let. To jsem šel do Vídně do Rapidu – a když jsem tam přišel, tak i jejich barvy byly zelenobílé. Tak je mi to asi souzené,“ usmívá se legenda.
Fotbal hraje dodnes. „Hlava by chtěla hrát víc, ale tělo říká ne. Už není tak ohebný, nemá takovou sílu. Ale mám z toho velké potěšení a jsem mezi těma klukama moc rád.“ Účastní se zápasů se Sigi teamem nebo proslulou Amforou. „Máme i starou gardu Bohemky, hrajeme různé exhibice, ale sezona starších hráčů je krátká – od poloviny května do srpna. Zúčastnil jsem se kolem 45 zápasů, což je hodně. Jsem rád, že můžeme diváky potěšit.“
„Hraju tenis, i stolní tenis, dokonce závodně. Měl jsem štěstí, že jsme měli skvělýho tělocvikáře, tak jsem nikdy neměl problém postavit se k míčovým sportům. I kulečník mi jde, to je taky kulatý,“ říká s úsměvem Antonín Panenka.
Je držitelem ceny klubu fair play. Je fotbal stále fér? Kteří ze současných hráčů jsou podle něj fotbalově inteligentní? Je problém, že bude česká reprezentace na Euru bez manažera? Jak se staví k incidentu tří hráčů reprezentace v nočním klubu? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka