Aktivní soucit pomáhá těžké chvíle sdílet smysluplnějším způsobem, říká psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová
Do Štědrého dne zbývá pár dní, ale událost, která se odehrála na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zapůsobila na nás všechny. Zejména starší lidé, kteří žijí sami, mohou být na takové zprávy citlivější a mohou se dostat do hlubších psychických problémů.
„Lidé jsou různě odolní k negativním zprávám a šokujícím informacím. Je to do značné míry dáno geneticky, ale také tím, co ten člověk zažil a proti čemu se musel nebo nemusel otužit,“ vysvětluje Kateřina Cajthamlová.
„Někteří lidé se pod vlivem informací vyděsí. Těm bych rozhodně doporučovala udělat si dietu od informací, to znamená nepouštět moc rádio ani televizi a zabývat se věcmi, které jsou pozitivní a příjemné, to znamená vyloučit expozici těmto strašlivým věcem.“
Podle ní se nemusíte cítit provinile. „Každá krize prověří naši odolnost. Pokud je někdo opravdu úzkostný a má tendenci k nějakým fantazijním úvahám, tak u něj je to sebeobrana. Takového člověka rozhodně nesmí nikdo odsoudit za to, že se od toho trošku distancuje.“
Čtěte také
„Lidé, kteří jsou otužilí, tam bych doporučovala aktivní soucit. A zdůrazňuji soucit, nikoli lítost. Tedy necháme postižené povídat, případně je navštěvujeme a nabízíme nějakou formu pomoci. Teď se rozběhla anonymní sbírka na pomoc obětem a jejich příbuzným a tato forma funguje.“
Podle psychoterapeutky je důležité nevztahovat to, co se stalo, na sebe. „Záleží na každém z nás, ale rozhodně aktivní soucit nám pomůže tu věc sdílet nějakým smysluplnějším způsobem.“
Na následující dny doporučuje věnovat čas lidem, se kterými je nám dobře a myslet na věci, které bychom chtěli, nikoli na věci, kterých se bojíme. „A přejme zdraví lidem dobré vůle. Udržujme si dobrou vůli, soucit a pohodu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
