Změřte úplněk papírovou ruličkou. Výsledek vás překvapí

Nejjasnější a nejsnáze rozpoznatelným bodem na obloze je teď planeta Venuše. „Můžete vidět celý řetízek jasných bodů. Nejníže nad západním obzorem je planeta Venuše, kousek vedle ní je načervenalá planeta Mars a hnedka vedle je nejjasnější hvězda souhvězdí Lva, to je Regulus. Tohle vše je spolu s obzorem takové pěkné a fotogenické,“ říká astronom Petr Komárek.

Svítící oblaka

Jde o úkaz, který nastává okolo letního slunovratu. „To jsou vysoká mezosférická oblaka. Dodnes není úplně jisté, jak vznikají. Pozorovat je můžeme hodinu dvě po západu slunce. Taková krásná stříbřitá oblaka, na která v době, kdy už tu máme tmu, svítí sluníčko. Tyhle obláčky jsou pozorovatelné, jako nádherné pavučinky, které se vznáší kolo 80 km na zemským povrchem.“

Pozorování Slunce

Slunce, klimatické změny, globální oteplování (ilustrační foto)|foto:Mtl341/CC0 Creative Commons, Pixabay

Letos v dubnu jsme mohli sledovat úžasnou podívanou v podobě nečekaně jasné polární záře. „Ta se předpovídat nedá, souvisí se sluneční aktivitou. Je tu ovšem velké ALE. Postupně se blížíme do slunečního maxima. Slunce by v maximu aktivity mělo být plné skvrn a v našich zeměpisných šířkách by mohlo být možné vidět i polární záři. Mimochodem zrovna teď je jedna obří sluneční skvrna pozorovatelná pouhým okem,“ říká Petr Komárek. Slunce ale sledujte zásadně skrze správný filtr.

Perseidy

„To je úžasná hvězdná romantika, taková nejkrásnější astronomie. Na to není potřeba dalekohledů, stačí si lehnout a počítat meteory. Letos budou skvělé podmínky, protože po dvou letech nebude rušit Měsíc. Za hodinu můžeme sledovat 80 až 100 meteorů,“ vysvětluje Petr Komárek. Maximum meteorického roje vychází na období kolem 12. a 13. srpna 2023.

Dva srpnové úplňky

Jeden nastane 1. srpna, druhý pak 31. srpna. To ale není všechno. Oba úplňky nastanou v době, kdy bude Měsíc současně nejblíž Zemi, tedy v takzvaném přízemí. V takovém případě mluví laická veřejnost o „superúplňku“. Oproti klasickému úplňku je ale rozdíl ve velikosti kotouče jen minimální a vnímat ho budou především astrofotografové.

Úplněk nad Kunětickou horou|foto:Petr Horálek

Když měsíc vychází, tak se nám často jeví obrovský. „Je to jev, který nenastává kvůli měsíci, ale díky tomu, že náš mozek si neustále všechno porovnává. V tomto případě si srovná měsíc s okolním terénem, zástavbou, stromy a vyhodnotí to tak, že je najednou obrovský. Můžete udělat experiment, že si vezmete ruličku papíru a srolujete ji přesně na průměr toho obrovského měsíce. Pak si počkejte, až měsíc vyleze vysoko nad obzor a bude se vám zdát malinký. Podíváte se znovu přes tu ruličku a uvidíte, že je pořád stejný,“ radí Petr Komárek.

Jak říkají Mléčné dráze Křováci? Která aplikace vám pomůže zorientovat se na noční obloze a jak objevit mezi hvězdami mezinárodní vesmírnou stanici ISS? Poslechněte si celé povídání s astronomem Petrem Komárkem.