Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
„Jihočeské Pompeje“ zničil požár založený husity. Dnes na místě stojí Sezimovo Ústí
V jižních Čechách existovalo město dnes označované jako „jihočeské Pompeje“. Jeho zkázu, k níž došlo v březnu 1420, neměla na svědomí sopka, nýbrž výbuch husitské revoluce.
-
V krčmě U Kokota se scházeli lapkové, Kokotem se nazývala i předsunutá věž hradu Choustník
Podstatné jméno kokot znamenalo u našich prapředků kohouta, ale i to, čím se mnozí nelichotivě častují ještě dnes. Přesto se s názvem můžeme setkat i v místním pojmenování.
-
Za pozdní příchod na robotu, pasení na panském nebo odmlouvání dostávali poddaní „pětadvacet“
Uprostřed obce Komařice na Českobudějovicku stojí renesanční zámek. Jako své sídlo si jej v polovině 16. století vystavěl rod Kořenských z Terešova, předtím tu bývala tvrz.
-
Každý opuštěný hrad se rychle stal cílem nájezdů lidí z okolí. Brali trámy, cihly i kamení
Když panstvo nadobro opustilo některý už nepotřebný hrad, jako by lidem z okolí řeklo: Berte. A lidé neváhali. Brali trámy, vždyť jinak by shnily, odváželi cihly a kamení.
-
Panenka Marie Podsrpenská, kterou vzýval farář Otík v trilogii Slunce, seno…, stojí ve Strakonicích
Ve známé trilogii Slunce, seno… se objevuje řada skutečných míst a reálií. Znalci si jistě vybaví slovo síbrťák a vzývání faráře Otíka: Panenko Marie Podsrpenská, vidíš to?
-
V Novohradských horách pašoval před válkou i Kilian Nowotny, později slavný šumavský převaděč
Kniha Finanční stráž v Novohradských horách publicisty Jana Ciglbauera přináší příběhy strážců hranic i pašeráků. My se v magazínu Vltavín vypravíme po jejich stopách.
-
Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství Doudleb. Pravěké osídlení dokazují mohyly.
-
Rodák z Vitějovic zvaný Kudlička prý už v 18. století létal na vlastnoručně zhotoveném kluzáku
„Zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Takové svědectví podal pamětník o Vítu Fučíkovi.
-
Čertův náramek, ranec, kopyto i kámen mezi paneláky. Řada čertovských kamenů je v Blatné a okolí
V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan.
-
Vraždy, plenění, loupeže. Detaily o trestné činnosti ve středověku známe díky popravčí knize
Z řad vyšší šlechty jmenoval král v období středověku takzvané poprávce. Ti byli pověřeni soudními pravomocemi s hrdlením právem nad zemskými škůdci, lapky a zločinci.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »