Víte, co jsou anxiolytika? Léky proti úzkosti, strachu, fóbiím a trémě. Jak se liší od antidepresiv?
Anxiolytika a antidepresiva - dvě kategorie poměrně často zmiňovaných a užívaných léků. Přesto se ale většinou jejich účinky lidem pletou a zaměňují je.
MUDr. Petr Hrubeš z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové v naší radioporadně na téma: co jsou to anxiolytika a jak se liší od antidepresiv? Jejich přínos, správné dávkování a případné nežádoucí účinky.
Kdy anxiolytika předepsat
Díky svému širokému spektru účinků jsou velmi často používány (vedle léků proti bolesti se jedná o nejvíce předepisované léky).
Nejčastěji se předepisují při tzv. anxiózních neboli úzkostných stavech, strachu a různých fobiích. Tyto stavy bývají většinou doprovázeny bušením srdce, nevolností a průjmem.
Tělo v křeči
Čtěte také
Mezi další použití patří zvýšené svalové napětí, křeče, epileptické záchvaty a tzv. obsedantně-kompulzivní porucha, což je psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje nutkáním vykonat nějakou činnost a pak jejím provedením.
Mezi typické zástupce patří skupina tzv. benzodiazepinů, z nichž je nejznámější diazepam.
Anxiolytika se nesmí podávat při přecitlivělosti na benzodiazepiny, otravách alkoholem, v těhotenství a v době kojení, při drogových závislostech a při syndromu spánkové apnoe.
Antidepresiva
Antidepresiva jsou naproti tomu léčiva, která upravují patologicky změněnou náladu. Poruchy nálady lze dělit na dvě základní - deprese a mánie.
Antidepresiva lze rozdělit do dvou základních skupin, které se liší mechanismem svého účinku:
První skupinou jsou inhibitory monoaminooxidázy, což je enzym, který ovlivňuje činnost mozku. Druhou jsou pak inhibitory zpětného vychytávají látek, které také činnost mozku ovlivňují. Každá skupina má několik dalších podskupin, tzv. generací.
Kdy je předepsat
Čtěte také
Hlavní diagnózou pro předepsání antidepresiv jsou poruchy nálady. Někdy se ale předepisují i u jiných psychiatrických onemocnění, jako jsou nadměrná úzkost, bipolární afektivní porucha, obsedantně-kompulzivní poruchy, poruchy spánku či poruchy příjmu potravy.
Antidepresiva se ale k dosažení správného účinku musí užívat dlouhodobě. Jeden až tři týdny totiž trvá, než si na ně mozek pacienta "zvykne". U některých silných úzkostných stavů se pak používají v kombinaci s anxiolytiky.
Celou radioporadnu s MUDr. Petrem Hrubešem si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Související
-
Bez odborné pomoci lékařů nelze maniodepresivní poruchu zvládnout. Sami to nedokážete
MUDr. Petr Hrubeš z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové v naší radioporadně na téma: maniodepresivní psychóza aneb život na hraně.
-
Jáhly chrání před depresemi a pomáhají i při hubnutí. Zkuste je s kysaným zelím a kuřecím masem
Jáhly jsou přirozeně bezlepková a výživná obilovina. Získávají se odstraněním obalové vrstvy obilky prosa setého - jedné z nejstarších kulturních plodin pocházející z Asie.
-
Jaký je rozdíl mezi lékem a potravinovým doplňkem? Rozlišujte od sebe tyto dvě kategorie
Mgr. Jiří Kotlář v naší radioporadně na téma: léky na alergie a bolesti zad. Jaký je rozdíl mezi lékem a potravinovým doplňkem. Co musí splňovat lék, aby mohl být schválen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
