Václav Souček: Líc a rub

Ještě před Silvestrem dva titulky, dvě stránky téhož denního tisku o tom, co se změní v roce 2019: „Zvýší se platy a rekordně i důchody“ - a proti tomu „Výrazně zdraží proud, ale i plyn a teplo“. O čemž jsou domácnostem už doručena písemná oznámení dodavatelů.

Něco ze slibů se dalo očekávat, ale co udivuje, je ten chvat. Ještě kantoři, kuchařky a uklízečky neviděli na výplatnici ani korunu, ale už musí vzít na vědomí, že z těšínského jablíčka jako první ukousne někdo jiný, než oni.

Sociální klid je tuze křehký pojem, žluté francouzské vesty toho jsou dokladem; ne, že by tam všichni zmírali hlady, ale už se objevily rozdíly mezi hranicí chudoby a hranicí bídy.

Nu což - nezbývá, než na přilepšení počkat, a potom počítat stejně pozorně jako předtím. Někdejší kolegyně - původním povoláním učitelka - odpovídala na obligatorní otázku „jak se máš?" několik let stejně lakonicky: „Šetřím.“

autoři: Milan Baják , VS
Spustit audio