V Praze funguje unikátní translační centrum spojující vědu a její komerční využití – Pharmtheon

Trojice čínských astronautů se na palubě lodi Šen-čou 18 (Božská loď) vydala k čínské vesmírné stanici Tchien-kung (Nebeský palác), kde vystřídá dosavadní posádku, která je na oběžné dráze od října. Nová posádka, která stráví ve vesmíru zhruba šest měsíců, bude mimo jiné provádět vědecké experimenty, nainstaluje na stanici ochranu proti vesmírnému smetí a bude se věnovat popularizaci vědy.

Čtěte také

Tým českých vědců z 20 odborných pracovišť se pokouší zlepšit výživovou hodnotu jedlého hmyzu

Japonská sonda SLIM, která v druhé polovině ledna přistála na Měsíci, stále funguje. Přečkala již třetí lunární noc, ačkoli nebyla navržena tak, aby noční teploty na Měsíci sahající až k minus 130 stupňům Celsia snesla. Japonsko se lednovým přistáním stalo pátou zemí, která dokázala své zařízení dopravit na Měsíc. Přistání se zdařilo s odchylkou 55 metrů od vytyčeného cíle, což podle expertů představovalo bezprecedentní stupeň přesnosti.

Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají větší šanci, že se dostanou do praxe, a pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi mají zase silnější naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná na české poměry unikátní translační centrum spojující vědu a její komerční využití – Pharmtheon. Na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kam se přesune preklinický výzkum s cílem přiblížit nadějné molekuly blíž vývoji důležitých léků.

Čtěte také

S projektem rychlejšího, levnějšího a udržitelnějšího vývoje léčiv pomáhá vědcům i umělá inteligence

Pardubcká Hvězdárna barona Artura Krause zmodernizuje svoji observatoř, včetně vybavení. Hlavní dalekohled pochází z 90. let a nezobrazuje například hvězdnou oblohu ostře. Hvězdárna pořídí i nový robotizovaný stroj, uvedl to vedoucí hvězdárny Petr Komárek. V plánu je také výměna kopule, která má zastaralé otevírání. A současně i modernizace interiéru. Nový dalekohled bude osazen filtry a bude schopen fotografovat na jiných vlnových délkách, než je světlo. 

V ambitu Emauzského kláštera v Praze na Slovanech vědci testují speciální monitoring, který kombinuje naměřená data a automaticky vyhodnocuje riziko poškození starobylého prostoru. Jaké technologie pomáhají s ochranou památek? A proč je někdy složité prosadit jejich použití? Je to poprvé, kdy němečtí vědci používají speciální metodu v takto historicky významné budově. 

Čtěte také

Univerzita Karlova buduje v Hradci Králové lékařský kampus. Půjde o výjimečné centrum vzdělávání

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR vyvinuli novou metodu pro lepší výrobu dvojrozměrných materiálů, což jsou nejtenčí nanomateriály. Do současné doby jejich vývoj vyžadoval mnohdy ruční manipulaci, přičemž materiály byly často znečištěné a s defekty. Mimořádně čisté 2D materiály připravují tuzemští experti v unikátním přístroji, v němž panují podmínky ultravysokého vakua.

Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Mohlo by se jednat o největšího kdy objeveného hada.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!