V Chebu otevřeli výstavu významných osobností regionu. Nechybí Mattoni nebo Metternich. Seliger-Gemeinde nese jméno po libereckém rodákovi
V chebském centru setkávání, v domě Balthasara Neumanna, otevřel chebský svaz Němců výstavu věnovanou osobnostem Chebska. Návštěvníkům představuje osobnosti od 12. století do dnešních časů, především těch, kteří se řadí k německé menšině nebo k ní mají nějaký vztah.
Z těch nejstarších jmenujme patrona plzeňské diecéze blahoslaveného Hroznatu. Mezi těmi mladšími nechybí barokní architekt Baltasar Neumann, který se podílel na návrhu rezidence ve Würzburgu.
Dále je na tu také představeni Heinrich von Mattoni nebo sochař Franz Metzner, autor památníků bitvy národů u Lipsku. Nechybí ani slavný rytec skla Ludwig Moser, fotograf Josef Adam Haberzettl, anebo kníže Metternich, pán na zámku Kynžvart.
Návštěvníci se mohou seznámit také s osudy malíře námětů z venkovského života Gustava Zindela nebo Willyho Russe – sochaře a keramika, který mimo jiné navrhnul slavná chebská kachlová kamna.
Část výstavy je pak věnována i poválečným osobnostem německé menšiny v Egerlandu. Výstava je v domě Balthasara Neumanna otevřena až do konce června.
Vzpomínka na Josefa Seligera
Výročí týdne patří významnému sociálnímu demokratovi Josefu Seligerovi. Narodil se 16. února 1870 v Krásné Studánce u Liberce/ Schönborn. Stejně jako jeho otec i on se vyučil textilním dělníkem.
Už před první světovou válkou stanul v čele německých sociálních demokratů v českých zemích. Tuto pozici si udržel i po vzniku Československa.
S jeho vznikem zpočátku nesouhlasil a v souladu s právem na sebeurčení národů požadoval z pohraničních oblastí, kde žili především Němci, vytvoření provincie Deutschböhmen. Zakrátko se ale s masarykovskou republikou smířil a německé sociální demokraty v Československu vyprofiloval jako státotvornou stranu.
Josef Seliger zemřel náhle v roce 1920. Je pochován v Bytsřanech u Teplic, kde jeho hrob zdobí náhrobek od sochaře Johannes Watzala. Jeho jméno nese organizace německých sociálních demokratů odsunutých z Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
