Příběhy z kalendáře - Jan Kubelík a František Xaver Drozen

Byla to tenkrát velká sláva. Virtuóz, kterému se přezdívalo nový Pagannini, hrál pro korunované hlavy, pro papeže, ale i prostým lidem třeba v pražské Šárce. Neopakovatelný melancholický stříbrný tón Kubelíkových slavných stradivárek Emperor z roku 1715 poprvé slyšelo i Turnovské publikum.

A před vyprodanou dvoranou turnovské sokolovny, kde se koncert konal, zahrál i na housle zdejšího, rovněž světoznámého houslařského mistra Františka Xavera Drozena. A ocenil jejich kvalitu - mimochodem zmiňované Kubelíkovy stradivárky v roce 1928 Drozen opravoval.

Mistr houslař, rodák z nedalekých Tatobit, později pro Kubelíka zhotovil i housle vlastní. Drozen byl opravdovým mistrem, je pokračovatelem staré pražské houslařské školy. V Praze se také u svého strýce Jana Baptisty Vávry vyučil, zkušenosti ovšem sbíral i v zahraničí, při tvorbě nástrojů vycházel i ze vzorů italských, pochopitelně i z díla zmiňovaného Stradivariho.

Tzv drozenovky nejsou ledajaké housle, mají doma i ve světě stále skvělý zvuk, a to doslova i v přeneseném významu. Na drozenovky koncertuje řada umělců, nejen pan Jaroslav Svěcený, profesoři konzervatoří, členové hudby rozhlasu v Dánsku, ve Švédsku, umělci v Americe, Indii a dalších zemích.

Vlastnil je i David Oistrach, jeden z nejlepších houslistů dvacátého století. Drozenovi tehdy napsal děkovný dopis: „Vaše housle jsou skvělé. Mají silný a krásný zvuk, vyrovnaný ve všech strunách, s bohatým obsahem barvy tónů. Budu na ně hrát s velkým potěšením, neboť jsou vytvořeny rukou přítele z Československa, země, jíž hluboce a upřímně miluji."

Ve své turnovské dílně až do své smrti v roce 1972 zhotovil přes 700 mistrovských nástrojů, housle, violoncella a violy, pro české, evropské i zámořské orchestry, např. filharmonii Chicago. Drozenovky jsou také součástí expozice Muzea Českého ráje V Turnově. Běžte se podívat.