Příběhy z kalendáře - František Xaver Šalda

22. prosinec 2010
Příběhy z kalendáře

„Co podávám v této knize, jest vlastně moje privatissimum, moje nejintimnější zkušenost uměleckého kritika, pohledy v mystérium tvorby - i kritické tvorby - v drama uměleckého rozvoje a v jeho rytmické prameny, cosi, o čem se mně těžce hovoří, poněvadž to znamená poslední nehmotnou žeň mého dne."

Citovali jsme z předmluvy Bojů o zítřek, jedné z nejvýznamnějších knih libereckého rodáka Františka Xavera Šaldy.

Narodil se před 143 lety 22. prosince v Liberci v rodině poštovního úředníka Františka Serafinského Šaldy a Marie Šaldové, rozené Klinerové. Vůdčí postava literární moderny 90. let předminulého století byla po celý svůj aktivní život činná ve sféře českého kulturního života.

František Xaver Šalda byl výjimečnou osobností spojenou nejen s českým literárním životem, ale vůbec s činností české intelektuální elity počátku 20.století. Napsal i několik původních autorských děl: básnické sbírky, dramata, povídky. V roce 1886 debutoval v Lumíru sonetem Letní noc. Šalda je ovšem ceněn především jako literární kritik, říká se o něm, že v podstatě založil moderní českou literární kritiku a povýšil ji na úroveň samostatného literárního žánru. Pochopitelně ne všichni s jeho postoji souhlasili, povětšinou však patřil již za svého života k respektovaným literárním autoritám.

Odcitujme z dopisu Jaroslava Vrchlického odeslaného Šaldovi v roce1901: „Drahý příteli, k Vašemu poslednímu dopisu rád bych Vám jen řek, že vážil jsem si vždycky soudu Vašeho, i když šel proti mně. Znám příliš dobře opravdovost Vašeho uměleckého cítění a přesvědčení a vím, že jen ono Vás vedlo. A že jste některé z těchto recenzí podepsal šifrou, cítil jsem vždycky jako jemnost z Vaší strany. Mne urážel vždycky jen všetečný soud kantorských hnidopichů, kterým je poezie zcela cizí a kteří znají jen svůj lineál.“

Český literární kritik, básník, prozaik, dramatik, univerzitní profesor F. X. Šalda umírá 4. dubna roku 1937, jako by tak předznamenal temný spád událostí, které dlouhodobě podmínily další existenci českého národa. Šalda odešel necelý půlrok před Masarykem, necelý rok před vpádem Hitlera do Rakouska a rok před vystoupením K. Henleina s karlovarskými požadavky, téměř na den přesně půldruhého roku před abdikací prezidenta Beneše po mnichovském diktátu a obsazení československého pohraničí a necelé dva roky před německou invazí do zbytku Československa, píše se na webu Společnosti F. X. Šaldy, která se stará o jeho literární odkaz.

Vy si jej můžete připomenout i v Liberci návštěvou po něm pojmenovaného divadla nebo bezděčně cestou z Šaldova náměstí například k Šaldovu rodnému domu, který se nachází kousek od náměstí pojmenovaném, po našem nejslavnějším literárním kritikovi.

autor: David Hamr
Spustit audio