Na nejstarší mapě je 49 jihočeských míst – osm hradů, tři řeky, ale i některé menší obce
Není tajemstvím, že první mapu Českého království vydal v roce 1518 Mikuláš Klaudyán. Je otočená jihem nahoru a není nijak zvlášť podrobná. Jihočeských míst napočítáme na Klaudyánově mapě 49, většinou města a městečka. Ta větší jsou rozlišena symboly podle převládajícího náboženství obyvatel. Třináct míst má značku katolickou, šest je označeno kalichem.
Inu, rozdělené království.
Na mapě je zachyceno osm významných hradů, totiž Borotín, Helfenburk, Hluboká, Choustník, Kašperk, Landštejn, Velhartice a Zvíkov, ale také několik menších tvrzí.
Může překvapit, že mezi necelou padesátkou lokalit najdeme třeba Dráchov u Soběslavi, Hroznějovice u Týna, Vlhlavy a dnes již zaniklou vísku Machovice západně od Českých Budějovic. Naproti tomu Klaudyán zapomněl třeba na Nové Hrady, Lišov, Lomnici, Veselí, Bavorov, Volary, Vyšší Brod a další místa, která bychom asi očekávali.
Řeky jsou tu tři. U Vltavy si přečteme i název, Otava a Lužnice zůstávají bezejmenné.
Hnědé linky napříč mapou představují důležité silnice, mají na sobě puntíky ve vzdálenostech odpovídajících jedné míli, ale cestovat bychom podle Klaudyána asi nechtěli. Síť komunikací je řídká a nepřesná. Ale v době, kdy cesta z Prahy do Budějovic trvala tři dny, to zas tak nevadilo. Stačilo zastavit a zeptat se, kudy dál.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Nejstarší česky psanou královskou listinou je smlouva, kterou roku 1394 podepsal Václav IV. v Písku
Královský hrad v Písku měl mezi rezidencemi českých králů ve středověku obrovský význam. Svědčí o tom mimo jiné pravidelné návštěvy našich nejpřednějších panovníků.
-
Karel IV., otec vlasti. Jako první použil lichotivé označení učenec z jihu Čech, a to na pohřbu
Císař a král Karel IV. je po několik generací nazýván otcem vlasti. Poprvé se tohoto lichotivého označení dostalo Karlovi na jeho vlastním pohřbu v roce 1378.
-
Poslední rytíř svatého Václava se narodil i zemřel na zámku v jihočeské vesnici Černětice
Jihovýchodně od Volyně se nachází vesnice Černětice, jejíž hlavní dominantu tvoří barokní zámek. V tomto zámku se 10. dubna 1789 narodil Bedřich Jiří Zádubský ze Schöntalu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
