Milujete maliny a ostružiny, ale nemáte zahrádku? Nevadí, pěstujte je na balkoně
Malá zahrádka, terasa nebo dokonce balkon jsou vhodné pro pěstování drobného i většího ovoce. Ovocné kultury totiž nejsou nijak výrazně náročné na plochu, ve které rostou. Výsadba na balkonech, které lze docela snadno chránit před mrazíky a nočním chladem, je dobrá i v tom, že rostliny se zde mohou probouzet dřív, než v zahradě, a přinášet časnější sklizeň. Nesmíme je ale nechat strádat nedostatkem vody a výživy. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Nejen jahodníky, ale i maliníky a ostružiníky lze pěstovat na balkoně. Potřebují hlubší nádobu. Za ideální je možné považovat vědro o objemu 12 litrů, truhlík hluboký alespoň 20 cm, šířky od 25 cm. Jednotlivé sazenice dáváme do vzdálenosti zhruba 20 cm, později udržujeme vzdálenost rostlin asi 10 cm od sebe. Pokud v jedné nádobě máme více výhonů, už si konkurují v potřebě světla.
Pěstujeme odrůdy plodící na loňských výhonech (úroda je obyčejně v červnu, červenci) nebo na výhonech jednoletých, které začínají kvést a zrát od srpna. Pokud by se někomu zdálo, že nepíšu pravdu, že ostružiníky plodí jen na dvouletém dřevě, pak vězte, že už i u nich máme odrůdy, které přinášejí výnos na výhonech jednoletých,“ píše Ivan Dvořák ve své knize Jedlé zahrady a zahrádky.
Další zajímavosti si poslechněte v reportáži, kde se zmiňujeme také o pěstování macešek a velkokvětých prvosenek, které v předjaří lákají k nákupu pestrými barvami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.