Lyže i v obýváku a trénink s čelovkami. Roste nám nová sportovní naděje

2. červen 2020

Kdo chce vynikat ve sportu, musí mu často obětovat všechno. Dobrým příkladem je třináctiletý František Jelínek. Dřina v přípravě mu nedělá problém. Naopak ji bere jako zábavu.

„Ke sportování mě přivedl táta. Chtěl bych být profesionálem, ale k tomu je ještě hodně dlouhá cesta," říká skromně. Konkurenci v některých případech přitom poráží o parník. Za sebou už v lyžařském závodě nechal třeba taky synovce fenomenálního Lukáše Bauera.

Rozená individualita

Fandu na kolektivní sporty neužije. Vyhovují mu běžky a biatlon. „Jsem rád, když si výkon můžu dělat podle sebe. Můžu si to sám pokazit, anebo udělat dobře. Biatlon jsem začal provozovat kvůli tomu, že v Mladé Boleslavi nebyl běžkařský oddíl. Právě biatlon je běžkám nejpodobnější."

Táta Michal Jelínek potvrzuje domácí sportovní základ: „Naše rodina sportuje hodně. S dětmi jsme začali dělat v podstatě všechno včetně běhání v kočárku a vození v krosně na zádech. Postupně jsme je tahali na laně, až začaly jezdit sami."

Třináctiletý lyžař František Jelínek

Výjimkou nejsou u Jelínkových ani noční tréninky: „V pět hodin vyrážíme z Boleslavi, okolo šesté jsme v Jizerských horách, kde do devíti večer trénujeme. Občas děláme v autě úkoly. Pak rovnou do postele a někdy se to druhý den opakuje. Nejvíc trénujeme sami, takže se nás ani nedávná omezení nedotkla." Pro letní přípravu často využívají prostředí kolem Seče. 

Běžky, nebo biatlon?

Pro Fandu je podle jeho slov zábavnější biatlon, protože se tam i střílí. Zbraň zatím na zádech nevozí. „To se dělá až od šestnácti let. My ji máme na střelnici. Trochu se toho bojím, abych zbraň nezničil, kdybych náhodou upadnul."

Na medaile má mladý závodník věšák. Používá hned čtvery závodní i tréninkové lyže. Když je málo sněhu, tak má ještě dvoje staré. „Bydlíme v panelákovém bytě, kde jsou lyže rozestavěné všude. Kopyto na jejich přípravu máme v obýváku přímo před televizí."

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související