Kvůli rakovině tlustého střeva řada lidí umírá zbytečně. Stačí včas přijít na koloskopii, říká lékař

„Jazykově korektní je výraz koloskopie. Je to slovo složené, které vzniklo ze dvou řeckých slov – kolon, což znamená tračník, a skopie, tedy pozorování. Od slovotvorného základu se musí odtrhnout přípona -on, zbyde nám kol-, a aby se to dobře vyslovovalo, vzniká slovo koloskopie,“ popisuje.

„Když použijeme výraz kolonoskopie, vlastně říkáme, že budeme pozorovat kopec – kolonos, nebo rolníka – kolonus. Takže jazykově korektní je slovo koloskopie, ale na druhou stranu musím říct, že když se někdo bude objednávat na kolonoskopii, tak všichni víme, o co jde, a bude objednán správně,“ usmívá se Ivo Horný.

Koloskopie je vyšetření, při kterém lékař zavádí pacientovi do konečníku koloskop, velmi ohebný a flexibilní endoskop, který zobrazuje vnitřní dutiny. „Prohlíží se nejprve konečník, potom esovitá klička, sestupný tračník, příčný tračník, vzestupný tračník a konec slepého střeva. U drtivé většiny pacientů, troufám si říct, že u 95 procent, pronikáme i do konečného úseku tenkého střeva,“ popisuje Ivo Horný.

„Endoskopem prohlížíme povrch sliznice a v případě, že narazíme na nějaký patologický nález, zavádíme buď kleště, nebo kličku a odebíráme vzorky, případně rovnou odstraňujeme patologickou tkáň,“ upřesňuje.

Čtěte také

Obézní lidé a diabetici často mají potíže spojené se žlučníkem. Bolest může být až nesnesitelná

Na koloskopii by měli lidé chodit po padesátce, protože v tomto věku výrazně narůstá riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. „Ukazuje se, že od padesáti let má smysl chodit na tato vyšetření, aby se zabránilo vzniku zhoubného nádoru,“ zdůrazňuje lékař.

Zhoubný nádor totiž nevzniká během týdnů a měsíců, ale obvykle osm až deset let. „Nejprve vznikne drobný slizniční výrůstek, takzvaný polyp, který postupně roste a teprve po letech se z něj stává zhoubný nádor. Ten lze někdy odoperovat, ale velmi často přichází pacient ve stádiu, kdy už jsme schopni pouze poskytovat takzvanou symptomatickou léčbu, tlumit bolesti a další potíže, ale nedokážeme už zničit nádor a pacient naprosto zbytečně zemře,“ varuje Ivo Horný.

Je tedy potřeba přijít včas, aby lékaři mohli odstranit pouhý polyp, který ještě není zhoubný. „To se udělá elegantně endoskopickou cestou, takže pacient po vyšetření odchází bez patologické tkáně a my si ho potom podle histologické struktury zveme na další kontroly třeba za půl roku, nebo za rok, tři roky, pět let, deset let. Podle toho, co najdeme, jsme schopni s vysokou pravděpodobností určit interval, kdy je vhodné přijít na kontrolní koloskopii,“ dodává Ivo Horný.

Celý rozhovor o koloskopii a o tom, proč se jí nebát, s primářem interního oddělení Nemocnice Strakonice, si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.