Kuřátka, kohouti i vážky v centru Pardubic. Kde se vzala domovní znamení?
Hlavu vzhůru. Chodíme kolem nich možná denně. Autor domovních znamení Oldřich Karel se narodil před 111 lety a jeho díla nás provázejí dodnes.
„Z keramiky modeloval a začal dělat obrovské plastiky. Domovní znamení představuje svého druhu orientační systém. Volil pro ně kuřátka, kohouty, oráče, hrající si děti. Možná chtěl do Pardubic dostat venkov. Je v tom energie, něha, pokora, prostě všechno. Z jeho děl jde ta energie, něco navíc. Charisma, které se nedá uchopit slovy, ale cítíme ho srdcem,“ říká umělkyně Barbora Myo, která pečuje o Karlův odkaz.
Výstava na spadnutí
Výtvarnice učí děti kreslit a právě Oldřich Karel je pro ně prý tím nejlepším vzorem. „Renesanční člověk, který toho během života hodně zvládnul a navíc je z Pardubic. Jeho práce tedy můžou vidět. Učím je přes něj pracovat s hmotou. Modeloval, sochařil, maloval, kreslil. Svým třem dětem se neuvěřitelným způsobem a na sto procent věnoval. Vychovával příkladem. Třeba ukazoval, jak hrát nohejbal a zlomil si u toho kotník. Jeho syn, tedy akademický sochař a světoznámý výtvarník Marian Karel, mi o tom vyprávěl.“
Barbora Myo postupně nakupuje Karlovy grafiky a ráda by mu udělala výstavu. „Nechci, aby jeho práce zapadly. Protože nemám prostory, sponzory, dotace, bude to výstava on-line na stránkách Akční galerie. Kdyby někdo věděl, kde domovní znamení jsou anebo měl jiné informace, může se ozvat. Prý na Višňovce stavitelé domovní znamení zadělali fasádou, což mi je velmi líto. Myslím si, že by bylo důležité historii zanechat. Třeba u nádraží jsou nádherné vážky. Seznam ulic můžu připravit.“
V první třídě dostal Oldřich Karel dvojku z kreslení. „Maminka mu koupila omalovánky a poctivě to vytáhl na jedničku. Jako jeden z mála Čechů měl ve své době doma lis. Udělal stovky litografií, ex libris, už tehdy byly šestibarevné. Uznávali ho v Anglii, v Itálii, po celé Evropě. Pobýval často v přírodě. Maloval obrazy z Polabí, na Vysočině dokonce měl takový sroubek. Vytvořil i boží muka jako poctu patronu malířství svatému Lukášovi a patronům keramiků Adamovi a Evě. Pravidelně se mu tam jezdím poklonit, zapálím svíčku a chci nést jeho odkaz dál,“ ujišťuje Myo.
Související
-
Čtyři pardubické radnice a další nejstarší domy v Pardubicích
Tajemné sklepení s oblázkovou dlažbou, unikátní malby na fasádách, středověká studna pod podlahou nebo pověsti o bílé paní. To vše ukrývají nejstarší domy v Pardubicích.
-
Po kom se jmenují ulice v centru Pardubic?
Každý den jimi procházíme, bydlíme v nich, čteme jejich názvy v mapách. Ale víme, po kom se jmenuje třeba Macanova, Gebauerova nebo Sakařova ulice?
-
Pardubice: název pochází z polštiny a s dubem nemá nic společného
Hledáme-li původ místních jmen, je třeba zmínit i vznik nebo ranou historii obce, s níž její název samozřejmě souvisí. Na místě, kde dnes leží město Pardubice, je p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
