Kontroverzní člověk, spolupracovník StB i kolaborant, který chtěl připojit Slovácko ke Slovensku. Takový byl rodák z Lhoty u Malenovic Josef Vávra-Stařík

29. prosinec 2023

Josef Vávra-Stařík je zřejmě nejznámějším rodákem malé obce Lhota u Malenovic. Proslavil se však především svou podlostí, kolaborantstvím i snahou připojit Slovácko ke Slovensku. Skončil popraven komunistickým režimem.

Josef Vávra-Stařík patří k nejkontroverznějším postavám protektorátu a dění po druhé světové válce. Narodil se kousek od Zlína v obci Lhota u Malenovic, ale po studiích vyučoval na Slovensku. Když se roku 1936 vrátil do rodného kraje, angažoval se mimo jiné v organizaci, která se postupně přerodila v takzvanou Národopisnou Moravu.

Tato skupina usilovala po německé okupaci o připojení Slovácka k Slovenskému státu. Podle některých dokumentů byl v této věci hlavním vyjednavačem přímo s nacistickými vůdci právě Stařík. Mimo to měl patřit mezi kolaboranty a stýkat se s představiteli protektorátu, podle historika Petra Blažka měl být dokonce přijat u Emanuela Moravce.

A v obdobném duchu pokračoval život Josefa Vávry-Staříka nejspíše i po válce. Pravdou však je, že některé pohledy na něj jsou takřka protikladné. Blažek se kupříkladu přiklání spíše k vykreslení Staříka v knihách Jaroslava Pospíšila. Podle něj byl velmi podlým člověkem, který dokonce spolupracoval s StB a nakonec byl v roce 1953 popraven jako nepohodlný svědek.

Poslechněte si životní příběh Josefa Vávry-Staříka.

autoři: Markéta Macháčková , David Jabůrek

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Folklorista a etnograf Karel Pavlištík vysílal při okupaci z Gottwaldova do celé republiky

Stal se významnou osobností sahající daleko za hranice Zlínska. Karel Pavlištík byl etnografem, hlasatelem, ale především folkloristou, který založil nejeden soubor.

Přehrát
Politik, právník, ministr, také šlechtic a velký vlastenec – to vše byl Alois Pražák

Alois Pražák byl vrcholným politikem rakousko-uherské monarchie, zároveň také velkým vlastencem. I když větší část svého života strávil ve Vídni, pořád zůstával Moravanem.

Přehrát
Den beznaděje udělal dnem Naděje. Životní příběh zakladatele charitativní organizace Ilji Hradeckého

Charitativní organizace Naděje od roku 1990 pomáhá lidem. Zlínský rodák Ilja Hradecký ji se svou ženou založil paradoxně v den beznaděje.

Přehrát