František Všetička: Zvoňte zvony. Příběh o malé vesnici na moravském Slovácku
Súchov je malá vesnice na moravském Slovácku. A právě tam na konci devatenáctého století založila nepočetná skupina mladých umělců podle vzoru polské tzv. Babinské republiky, již inicioval známý básník Kochanowski, spolek nazývaný Súchovská republika.
„Republika“ trvala krátce, vyznačovala se recesními a humornými rysy, aniž by si činila ambice být semknutým uměleckým sdružením nebo kolonií. Kromě literární a výtvarné tvorby se súchovští republikáni věnovali taky folkloru a upevňování kontaktů se slovenskými literáty, např. s Jozefem Miloslavem Hurbanem.
Olomoucký literární teoretik, beletrista a překladatel František Všetička v krátkých vypointovaných kapitolách překládá laskavou dobovou mozaiku z tehdy zapomenutého kraje na moravsko-slovenském pomezí.
Na konci rakouského světa
měl rektor Matouš Béňa školu,
to byla převeliká trefa,
neb v Súchově se tak octli spolu
kumštýři, pro něž kumšt byl meta,
literární a malířská k tomu.
Béňa, Bystřina, Zeman, Uprka,
Jan Hudeček, Fiala, Odrážka.
Velká Javorina žehnala tomu.
František Všetička
Pětidílná četba je zároveň pozoruhodnou národopisnou čítankou, jíž nás provedou známí malíři, spisovatelé nebo folkloristi.
František Všetička
Je olomoucký literární teoretik a beletrista, který se narodil 25. dubna 1932. Jeho teoretické myšlení formoval ve svých počátcích zapomínaný a nedoceňovaný anglista olomoucké univerzity Ladislav Cejp, po něm pak práce ruské formální školy. Všetička se jako teoretik zabývá poetikou literárních děl, zejména jejich kompoziční výstavbou. Svůj zájem věnuje české literatuře v plném jejím rozsahu, od gotické poezie přes barokní lidové drama až po tvorbu současnou. Obdobně se zaměřuje na literaturu slovenskou, ruskou a polskou a na komparace mezi těmito literaturami a literaturou českou.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
