Eva Toulová natočila film Superžena o tom, že třicítka je jen číslo a člověk musí dospět sám v sobě
Pozveme vás do kina. Na konci února do kinosálů zamíří nový český film režisérky Evy Toulové s názvem Superžena, který se natáčel i v Královéhradeckém kraji. Ve filmu uvidíte herce Matouše Rumla, Igora Bareše, Natálii Grossovou, Olgu Lounovou a v hlavní roli přímo paní režisérku Evu Toulovou, která je naším hostem.
Váš nový film je komedie, takže se budeme bavit a smát!
Určitě se pobavíte, ale spíše než komedie je to romantický film, na který bych asi tentokrát pozvala především ženy. Je to částečně lyrické a máme vyzkoušené, že nám ženám se takové filmy líbí velmi.
Můžeme říci, jaké téma film zpracovává? Já vím, že je možná tak trošičku o vás, je to tak?
Je to pravda. Film je o tom, co vám přináší, když oslavíte třicítku. Tam ve filmu začínáme, naše hlavní hrdinka má 30 let a místo toho, aby pokračovala v naplánovaných záležitostech, je zasnoubená a měla by chystat svatbu a pokračovat v kariéře, tak tlak okolí, který se přiznám, jsem s tou třicítkou začala pociťovat i já, hrdinku vnitřně znejistí. A místo, aby pokračovala v zajetých věcech, dělá pravý opak.
Tlak okolí naši třicetiletou hrdinku vnitřně znejistí. A místo toho, aby pokračovala v zajetých a naplánovaných věcech, dělá pravý opak.
Eva Toulová, režisérka filmu Superžena
Tlak okolí v jakém slova smyslu?
Já jsem například z maloměsta, kde bydlí mí mladší bratránci. Všichni už mají děti a rodiny, takže když tam přijíždím, hned následují otázky, kdy už budeš mít děti, kdy se vdáš, kdy se usadíš? Navštívím jednu babičku, odpovím na tyto otázky, potom zajdu za druhou babičkou a opět odpovím na tyto otázky. Doma to taky řešíme. A přesně o tom je náš film. Že třicítka je jen číslo, ale vy musíte dospět sami v sobě. O tom film je.
Film má moc pěkné obsazení. Matouš Ruml jako váš sparing partner, dále Igor Bareš, Olga Lounová, Natálie Grossová. A vy, paní režisérka, v hlavní roli. Proč?
Film jsme začali točit už hodně dávno, v době covidu. A je trošku i vizuálně netradiční. Měli jsme scénář, u kterého byla zapotřebí trošku odvaha, tak jsme si říkali, jestli do toho jít nebo ne. Že zkusíme natočit den nebo dva.
Máme tam sporné scény, kdy se hrdinka ponoří do vany a film se celý přepne do takového podvodního světa. Takže nás čekalo hodně podvodních natáčení. Potřebovali jsme zjistit, jak to celé bude fungovat. A abychom na ten první natáčecí den nezvali herce, tak jsem si říkala, že si to sama "odstand-upuju".
Že si to tedy odehrajete?
Nechtěla jsem použít slovo odehraju. Jen, že si tam stoupnu do těch scén, kdy to bude potřeba a uvidíme, jak to funguje. Tak jsme to zkusili. A zase uplynul nějaký čas, kdy jsme to zpracovávali, sháněli jsme sponzory a já jsem začala přemýšlet, jestli v té roli už nezůstanu. Že použijeme záběry, které jsme už natočili a vlastně se nám moc líbí. A tak už to zůstalo. Tím je to také hodně můj osobní film.
Věra Chytilová měla svůj styl výuky, že máte tvořit hlavně vnitřně. Točit to, co vás trápí. A já jsem se s jejími názory velmi ztotožnila.
Eva Toulová, režisérka filmu Superžena
Kdy bude premiéra?
Premiéra je 29. února, takové mimořádné datum. Hlavní zásah do kin čekáme v březnu, ale 29. února bude skutečná premiéra.
Čtěte také
Chtěl bych připomenout, že jste studovala na filmové akademii u slavné režisérky Věry Chytilové. Jaká to byla učitelka? Byla přísná? Přitáhla vás k režii ještě trošičku víc?
Mě osobně velmi. Ona měla takový svůj styl výuky, že máte tvořit hlavně vnitřně. Točit to, co vás trápí, co je pro vás osobní téma. A mě je tento přístup velmi blízký, takže jsem se s jejími názory velmi ztotožnila. A neřekla bych, že byla přísná. Spíše svérázná. Taková pokušitelka a provokatérka. Popichovala nás a testovala. Člověk musel být pořád ve střehu a odpovídat i trošku v otázkách.
Natočila jste i dokumenty. Hlavně bych zmínil ty spojené s Honzou Duškem, který onemocněl roztroušenou sklerózou. Jeden má název Camino na kolečkách a je o jeho pouti Španělskem na vozíku do Santiaga de Compostela. Pak další cesta vedla do Černobylu a vy jste si s ním to putování prožila. Kolik to bylo kilometrů do Santiaga?
640 km jsem si prošla pěšky. A byla to nádherná procházka, měsíc jsme to šli. Já vůbec nevěděla, do čeho to vlastně jdu. Předtím jsem žádné takové vícedenní poutě nikdy nešla. Jen ty začátky, než se člověk rozchodí, byly trošku těžší.
Můj další film Láska na zakázku je o tom, když se vám splní, co si přejete. A realita pak úplně neodpovídá původním představám.
Eva Toulová, režisérka
Film Camino na kolečkách byl velmi úspěšný a posbíral několik ocenění.
Je to tak. Byla jsem na sebe pyšná, že jsem to dala. A jsem moc ráda, že jsem pak mohla natočit i Černobyl na kolečkách. To už nebylo vyloženě putování, sice jsme si prošli Černobyl, ale v té zasažené zóně jsme byli jen čtyři dny, kvůli radiaci a veškerému nebezpečí. Lidi tam nepouštějí na delší dobu. Takže to byl spíš jen takový delší výlet, dalo by se říci.
A točíte teď i další film.
Ten se jmenuje Láska na zakázku. Premiéra by měla být 6. června. To je už víc komedie než spíše romantická Superžena. Je to o tom, když se vám na začátku splní, co si přejete. Máme několik postav, které získají svá vysněná povolání. Ale posléze se potýkají s tím, že realita úplně neodpovídá jejich původním představám.
Režisérka Eva Toulová byla dnes naším hostem. Moc děkuji za rozhovor a přeji, ať se premiéra Superženy povede. Ať se film líbí.
Související
-
Na vozíku život nekončí! 640 km na kolečkách - pouť do...
Camino na kolečkách. Ujet 640 km na invalidním vozíku, putovat s desetiletým synem a ještě o tom natočit dokument. To vše zvládl Honza Dušek.
-
Černobyl na kolečkách. Honza Dušek si přes handicap roztroušené sklerózy splnil další životní sen
"Péťo, chci do Santiaga." Tato věta odstartovala úžasnou svatojakubskou pouť Jana Duška a Petra Hirsche do španělského Santiaga de Compostela. Teď se vydali do Černobylu.
-
Režisérka Oksana Moiseniuk: Důležitá je empatie a soucit. Pokud si nasloucháme, je svět krásnější
Oksana Moiseniuk, režisérka filmu Osmý den války - jeden den, osm příběhů, osm kamer, je hostem Lady Klokočníkové v přímém přenosu z hradecké rozhlasové kavárny District V.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
