Dana Němcová – první dáma českého undergroundu, rodačka z Mostu

Vystudovala psychologii. Po srpnu 1968 odjela s rodinou do Rakouska, ale k emigraci se nakonec nerozhodli. Devět let nato byla mezi prvními, kteří podepsali Chartu 77. Později se stala jednou z jejích mluvčích a také předsedkyní Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných.

S manželem Jiřím Němcem měla sedm dětí. Když je v roce 1979 komunistický režim zavřel současně, musely se nějaký čas obejít bez rodičů. Němcová strávila půl roku ve vazbě a pak dostala za podvracení republiky podmínečný trest.

V době normalizace byl prostorný byt Němcových v pražské Ječné ulici středobodem setkávání disidentů a lidí z undergroundu. Do legendárního Jéčka chodili všichni, kteří proti normalizaci aktivně vystupovali. Bylo to centrum opozice, ve kterém se kromě hudebních večírků a politických rozprav pořádaly i bohoslužby, přednášky o umění nebo filosofické semináře.

Po sametové revoluci se stala Němcová na dva roky poslankyní federálního shromáždění. Byla členkou správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a zabývala se právní a psychologickou pomocí uprchlíkům.

V roce 1998 jí Václav Havel udělil státní vyznamenání Medaile Za zásluhy I. stupně.

První dáma undergroundu, jak jí někteří nazývají, zemřela letos v dubnu v Praze ve věku 89 let.