Čtení o Janu Amosovi. Rozhlasová koláž z textů a písní J. A. Komenského i studií o jeho životě a díle
U příležitosti 350. výročí úmrtí velkého pedagoga a myslitele J. A. Komenského čteme z jeho textů. Prvních pět částí uvádíme na Vltavě v čase pravidelného pořadu Osudy, kompletní jedenáctidílnou četbu v podání Ladislava Mrkvičky, Jiřího Schwarze, Růženy Merunkové a Radoslava Brzobohatého si můžete poslechnout on-line po dobu dvou týdnů po odvysílání.
„Milé matce mé Vlasti, zemi Moravské, jeden z věrných synů jejích… Jan Amos Segeš Nivnický, po otci nazvaný Komenský…“
Kde cítí své kořeny, podepisuje-li se tak rozmanitě? Varianty podpisů se hlásí jednou k místnímu původu vlastnímu: Nivnický, Nivnicensis, z Nivnice, jindy k původu otcovu: Komenský, Comenius, z Komny u Bojkovic, výjimečně i k místu dětství: Hunnobrodensis, z Uherského Brodu. Teprve stařecký podpis je slavnostně úplný. Vrací se k počátkům, k synovskému vztahu k rodné Moravě a k příjmení otcovu: Segeš.
Kdo vlastně byl ten, který sám sebe nazýval „mužem touhy“? Byl Poutníkem, který v Labyrintu světa navštívil 31 evropských měst, aby pak byl Hlasem zavolán zpět do domu svého srdce?
Byl obyčejným, hluboce trpícím Truchlivým, který vede věrný dialog s Rozumem, Vírou a Kristem?
Byl Pastýřem rozplašeného stáda, který se loučí Kšaftem umírající matky Jednoty bratrské? Nešťastný poslední senior, jehož celý život byl putováním bez vlasti. „Nedals mi vlasti a domova na zemi,“ říká ve svých modlitbách; „kráčel jsem smutnými cestami a kam jsem se kdy dostal, oheň za mnou chodil…“
Byl filozofem? Ve své Panegersii vyzývá lidstvo, aby se „sjednotilo k vystavění nového chrámu Šalamounova, pravzoru spravedlnosti a lásky, kde by národy zapomněly na vzájemné nepřátelství, sekty na svou nenávist a prováděly společné dílo nekonečného pokroku a míru, který tvůrce světa ukládá svému stvoření.“
Čtěte také
Nejvíce je znám jako pedagog – „Učitel národů“, který otevřel Dveře jazyků dokořán, který učil lásce ke knize, který chtěl, aby školy byly místem lidskosti, ne trýzněním duševním i fyzickým. „Všechno ať plyne volně, ať je věcem vzdáleno násilí,“ bylo jeho heslem. Ve stejné době, kdy rozsáhlou syntézí spojuje souhrn lidských vědomostí, sklání se k dítěti, které slabikuje první hlásky a odstraňuje mu z cesty kameny, aby nejisté krůčky o ně nenarazily.
Jan Amos Komenský
- 1592 narodil se asi v Uherském Brodě
- 1624 vyšel Labyrint světa a ráj srdce
- 1628 rozhodl se emigrovat
- 1634–1641 byl rektorem univerzity v Lešně
- 1656 ztratil celoživotní dílo při požáru v Lešně
- 1670 zemřel v Naardenu
„Co hledáš, Diogene?“ – „Lidi.“ – „Stojí kolem tebe ze všech stran!“ – „Dav vidím, lidi ne,“ říká Diogenes Kynik v jedné ze školních her, které Jan Amos sepsal a režíroval. „Copak je vina upozornit tupě žijící na jejich tupost,“ útočí Diogenes. Po premiéře a dvou reprízách přišel zkázonosný oheň. Polské Lešno – první exilové útočiště Komenského – lehlo popelem. Zapálili je sami Poláci a většina jeho díla byla zničena. Oheň, mor, útěk – stále znova. Ještě že má přátele po celé Evropě, hlavně na severu. Spolubratři stejného duchovního kruhu mu pomáhali zbudovat novou knihovnu, objednávali u něj práce pedagogické i filozofické… „Bratry svými“ nazýval Komenský „všechny lidi téže krve, celé pokolení Adamovo, obývající po celém povrchu země.“
Ještě jedenkrát při svém putováni navštíví tajně Moravu, aby se pak uchýlil do posledního přístavu, do „tržiště světa“ – Amsterdamu. „Nyní se pustím do toho, abych sebral střepy svých rozbitých nádob a nějak je zase slepil.“ A dělá to opravdu důkladně; první amsterodamská léta jsou vrcholem jeho tvůrčí a vydavatelské aktivity.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
