Celoživotní vzdělávání, zvyšování kvalifikace

7. duben 2005
Trendy

Také na našich vysokých školách a univerzitách se začíná prosazovat světový trend celoživotního vzdělávání. Tempo vývoje vědy a techniky se totiž neustále zrychluje a ani odborníci nevystačí po celý život s poznatky získanými během vysokoškolského studia. Jak nám řekl rektor Technické univerzity v Liberci Vojtěch Konopa, v současné době je běžné, že člověk mění svou specializaci během své profesní dráhy dvakrát až třikrát.

Konopa: Vysoká škola studenta připraví na první profesi a pak jakoby nad ním zlomí hůl. Na světě se dochází k tomu, že člověk po 20 letech aktivní práce přijde zpátky na univerzitu a chce své znalosti osvěžit, vylepšit, modernizovat. Zavádíme tedy nové studijní programy, které se nevěnují pouze nastupující generaci, ale i odborníkům, kteří z nějakých důvodů ztrácejí svoji původní profesi.

V centru dalšího vzdělávání nyní na Technické univerzitě studují nyní zejména starší strojní inženýři, kteří stáli dosud u rýsovacího prkna s tužkou v ruce. Dnes už musí ovládat konstrukci na počítači.

Konopa: Pánové najednou zjišťují, že jsou pořád dobří konstruktéři, ale neumí používat moderní nástroje. My jim chceme ukázat jak vypadají, aby mohli dále pracovat ve své špičkové profesi.

Vzdělávací programy financuje univerzita sama nebo je hradí firmy, které do kurzu posílají své odborníky. Nyní se vysoké školy u nás připravují na čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.

Konopa: Tyto fondy disponují poměrně velkým množstvím peněz. Dá se předpokládat, že na tento a příští rok to bude téměř tři čtvrtiny miliardy korun, které bude možné využít na různé projekty.

Na každý ze schválených vzdělávacích projektů bude možné čerpat kolem deseti milionů korun.

Konopa: Cílem projektů je, aby vysoké školy přímo úzce spolupracovaly s nějakým subjektem, který má zájem o zvýšení kvalifikace svých pracovníků.

Na liberecké univerzitě si zvyšuje odbornost na 900 lidí. Peníze z Evropské unie mohou tuto činnost zintenzivnit a zpřístupnit méně solventním subjektům. Šanci na úspěch budou mít jen dobře připravené projekty zaměřené na konkrétní cílovou skupinu vysokoškoláků. Navrhované projekty se týkají nejen počítačové gramotnosti, ale také jazykového a pedagogického vzdělávání. Peníze nabízené Evropskou unií mohou prostřednictvím projektů podávaných a realizovaných vysokými školami podstatně snížit náklady na zvyšování kvalifikace pracovníků v průmyslu, ve školství i veřejné správě.

Spustit audio

Více z pořadu