Bílá věž už přes 400 let zdobí panorama Hradce Králové. Ale ukrývá také spoustu záhad a tajemství

Jan Falta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Naším hostem je vedoucí Odboru památkové péče v Hradci Králové Ing. arch. Jan Falta. Kdy jste byl naposledy na Bílé věži?
Na Bílé věži jsem byl naposledy asi před měsícem. Vedl jsem tam jistou delegaci, ukazovali jsme si Bílou věž a hovořili o zajímavostech, které ukrývá.

Bílá věž je mimo jiné podepsaná. Stavitel si patrně v lomu podepisoval kameny a my jsme našli na plášti věže asi 70 podpisů.
Ing. arch. Jan Falta, vedoucí Odboru památkové péče v Hradci Králové

Tak pojďme na ně, protože těch je mnoho. Jak to ale vlastně na Velkém náměstí v Hradci Králové vypadalo, když tam ještě Bílá věž nestála? Katedrála tam byla?
Katedrála tam byla, ta je gotická. Ale byla obklopena hřbitovem. Pak tam stále i kaple svatého Klimenta, která je také gotická. Aa při stavbě Bílé věže už byla označována jako pustá. Takže katedrála byla od náměstí obkroužena zdí a ještě před ní stály dva domy. Se stavbou Bílé věže se započalo v roce 1509, ale stavba se jim moc nedařila a byla přerušena. Podle mě sbírali a šetřili peníze. A sbírali také kámen, protože Bílá věž je mimo jiné podepsaná. Stavitel si patrně v lomu podepisoval kameny a my našli na plášti Bílé věže asi 70 podpisů.

Čtěte také

Z Bílé věže v Hradci Králové slavnostně zazněl zvon Augustin. Město získalo nového zvoníka

Pak stavba pokračovala až od roku 1574 a trvalo ještě několik desetiletí, než věž dotáhli k vrcholu. V roce 1509 postavili věž snad po první římsu. Od roku 1574 pokračovali a do zvonového patra se dostali někdy kolem roku 1581. A Bílou věž uzavřeli provizorním zastřešením roku 1596. Byla to taková nízká pultová nebo stanová střecha. A teprve až v 18. století dostala podobu barokní helmice s lucernou, ve které jsou i zavěšeny cimbály, které patří k hodinám. Tam je také makovice, kam se ukládají artefakty pro příští generace.

Vy jste byl u toho, když se ty artefakty naposledy vyzdvihovaly?
Ano, byl jsem u toho, když se otevíraly ony schránky. Měli jsme soupis, co v těch schránkách má být, ale nakonec se tam nalezlo ještě něco navíc. Následně se tam ty věci vrátily, doplnily o svědectví současné doby a jsou tam opět uloženy. Předpokládám, na nějaká desetiletí, možná staletí, než se to zase otevře.

Na Bílé věži mě vždy nejvíc fascinuje ten její celý příběh. Protože tam můžete přijít a pokaždé objevíte něco nového.
Ing. arch. Jan Falta, vedoucí Odboru památkové péče v Hradci Králové

Proč se věž vlastně jmenuje Bílá? To je podle světlého kamene?
Ano, Bílá věž je podle toho kamene, který by měl být světlý, bílý, krásně opracovaný. Když máte možnost z lešení si ten kámen osahávat, tak se dotýkáte práce několik sta let staré. Je možné tam spatřit stopy nástrojů, jako byste u toho opracovávání přímo byli. Je to magické. To mě právě na památkové péči fascinuje.

Čtěte také

Bílá věž v Hradci Králové vydala svá tajemství, historici otevřeli sedm schránek

Jak probíhala rekonstrukce věže, která se uskutečnila v nedávné minulosti? Byla to velká akce a možná jste se dostali na místa, která byla staletí zakrytá?
Bylo to tak. Dokonce ten nový vstupní objekt ústí do dveří, které byly zazděny. Projektanti se do nich museli trefit. A také jsme objevili netušené věci, které do té doby nebyly známy.

Bílá věž už tedy na hradeckém Velkém náměstí stojí přes 400 let a má hned několik unikátů. Vysoká je 72 metrů, z jejího ochozu se návštěvníkům otevírá pohled nejen na celé město, ale také na Orlické hory a Krkonoše. Pojďme se zastavit také u zvonu Augustin. Je druhý nebo třetí největší v republice?
Říkáme, že je druhý největší v Čechách, to je naprosto jisté. Ale zvony nejsou zváženy. Jejich hmotnost se odhaduje podle jejich konstrukce, takže ta soutěž nemůže být úplně přesně rozhodnuta.

Ve spodním podlaží máme kůl, který je datovaný ještě před zahájením stavby věže. To je záhada, nad kterou přemýšlím celou dobu.
Ing. arch. Jan Falta, vedoucí Odboru památkové péče v Hradci Králové

Zajímavé je, že zvon byl odlit mnohem dříve, než stála Bílá věž samotná.
Objednali si ho už roku 1508, zvonař ho odlil a zvon byl umístěn na dřevěné zvonici vedle kostela svatého Ducha. Teprve roku 1581 byl vytažen na Bílou věž. Nebylo to jednoduché a my jsme dlouho nevěděli, co se přesně stalo. Protože v historických zápisech je napsáno, že při vytahování zvonu začala hořet lana a zvon spadl. Naštěstí se nerozbil. Zkuste si ale představit, jak na jeřábu hoří lana a zvon padá. Bylo to tím, že oni měli středověký vrátek. Mistr tesařský nám to ukázal, když opravoval zvonovou stolici při poslední opravě. Tahal trámy tím středověkým vrátkem a tam to fungovalo. Lano bylo ovinuto okolo vrátku a pomocí tření drželo břemeno. Takže lze si představit, že to neměli dobře empiricky vyzkoušené, začalo jim to prokluzovat, hořet a zvon spadl. Možná se spíše jen pomalu spustil dolů.

Čtěte také

Zvon Augustin na Bílé věži má zase srdce jako zvon. Stačily na to šikovné ruce, kočka a běžné nářadí

Ale přemýšleli jsme, jak ho vlastně dostávali nahoru, protože zvonové patro má sice okna, ale uprostřed nich stojí sloupek. A zjistili jsme, že to bylo zděno přímo během stavby. Takže ho nemohli dostávat dovnitř tím oknem. A dodatečně při opravě si stavbaři postavili dovnitř lešení na domnělou klenbu v průjezdu průchodu do kaple svatého Klimenta. A zjistilo se, že to je dřevěný strop. A ten je o 10 let mladší než vytažení zvonu na věž. Takže se domníváme, že zvon tahali tím středověkým vrátkem středem věže. Tak jsme si poskládali ony historické příběhy i současné poznatky z té opravy.

Ještě bych se zastavil u hodin, které jsem také unikátní. Protože velká ručička ukazuje hodiny a malá minuty. To znamená obráceně. Vy jste mi ale říkal, že to není žádný unikát, že to je naprosto normální.
Na tu dobu, když ty hodiny vznikaly, to nebylo nenormální. Protože v té době zajímaly člověka zejména hodiny. Minuta je extrémně krátký čas. Když jdete pěšky nebo jedete vozem, tak vás minuty úplně nezajímají. Proto je hodinová ručička tak ohromná, aby byla vidět ze širokého okolí. To byl také smysl oné zvonice, proto je tak vysoká.

Čtěte také

Rekordní sezónu zažívá po rekonstrukci Bílá věž v Hradci Králové

Teprve později ve vývoji hodinářství se přidala malá ručička. Někdy se říká, že se to tady při nějaké rekonstrukci přehodilo. Ale to nejde. Ručičky na Bílé věži jinak nasadit nejdou. Jsou zpřevodované v poměru 1 ku 12.

Co vás osobně nejvíce na stavbě Bílé věže fascinuje?
Na Bílé věži mě vždy fascinuje ten její příběh. Protože tam můžete přijít a pokaždé objevíte něco nového. Třeba ve spodním podlaží tam máme kůl, který je datovaný ještě před zahájením stavby věže, a my nevíme, k čemu tam vůbec byl. To je taková záhada, nad kterou přemýšlím celou dobu.

A takových záhad a tajemství tam bude asi víc.
Třeba i ony hodiny. Božkův hodinový stroj odbíjel vždy čtvrtě a počet hodin. My jsme to pak zkoušeli a byl z toho takový zmatek, že jsme se zase vrátili jen k odbíjení čtvrtí.

Jan Falta a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Zvonění z Bílé věže nás čeká v sobotu 28. října u příležitosti státního svátku a vzniku samostatného Československého státu. Tak si v Hradci Králové poslechněte krásný hlas zvonu Augustin.

Moc děkuji Janu Faltovi, vedoucímu Odboru památkové péče v Hradci Králové, že nám o Bílé věži prozradil spoustu zajímavostí.