Ztratil zrak i chuť do života. Dnes má psího parťáka a sám dává naději druhým

Ztratil jsem chuť do života, odmítal jsem návštěvy, nechtěl jsem chodit ven. Měl jsem i myšlenky, že skočím z okna a psychicky se neudržím. Pomohla mi ale podpora rodiny...

„V Tyfloservisu jsou báječný holky, hodně mi pomohly,“ říká Roman Vaněk. „Roman se u nás poprvé objevil v době, kdy byl těžce slabozraký a ztrácel zrak v důsledku cukrovky. Pak náhle přijel, a už před námi seděl slepý muž,“ vzpomíná Jitka Fajmonová z libereckého Tyfloservisu.

„Ztratil jsem chuť do života, odmítal jsem návštěvy, nechtěl jsem chodit ven. Měl jsem i myšlenky, že skočím z okna a psychicky se neudržím. Pomohla mi ale podpora rodiny,“ vzpomíná muž. „Cítili jsme, že Roman na to má, i když tvrdil, že ne,“ komentuje Fajmonová. S příchodem vodicího psa Roman Vaněk zjistil, že nejenom že může normálně žít, ale i pomáhat ostatním nevidomým a zrakově postiženým.

Přál by si i seskok padákem

„Minulý rok jsem poprvé zkusil zorganizovat závody vodicích psů,“ říká Vaněk, který dokonce sepsal knížku pohádek pro děti a žije aktivní život – se svým psem, ale i bez svého psa. „Provozuju střelbu, občas hraju bowling, zkusil jsem i horolezení a přál bych si splnit seskok padákem,“ uzavírá s úsměvem. Další akcí, kterou Roman Vaněk organizuje pro nevidomé, je druhý ročník soutěže vodicích psů 6. května ve Varnsdorfu.

Nabu a Roman jsou "kamarádi do nepohody"|foto: Lucie Fürstová