Zprávy o šesté 15. června 2012

Sněmovna bude o církevních restitucích jednat zřejmě do konce července

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Červnová schůze sněmovny se poslancům protáhne. Opozice blokuje závěrečné čtení zákona o církevních restitucích. Dnes sice poslanci tento bod otevřeli, pokračovat v něm ale budou až příští týden. Opoziční strany nesouhlasí s finančním vyrovnáním státu s církvemi a nelíbí se jim také rozsah vydávaného majetku.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Lidé by měli mít čas na debatu o církevních restitucích s jejich poslanci a senátory, i tak vysvětlují opoziční poslanci oddalování závěrečného hlasování o tomto zákoně, to by mělo přijít, jak řekl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc co nejpozději.

Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/:
Naším cílem je skutečně hlasovat co nejpozději a především zabránit tomu, aby se hlasovalo o církevních restitucích vrácených ze Senátu ještě na červencové schůzi sněmovny.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Poslanci vládní koalice jsou na fakt, že nad církevními restitucemi stráví víc času, než předpokládali připraveni. Za ODS to potvrdil předseda jejího poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

Zbyněk STANJURA, předseda poslaneckého klubu strany /ODS/:
Když bude potřeba, tak tam budeme chodit každou středu, každý pátek, tak dlouho, dokud návrh zákona nedojde k hlasování.

Věra MASOPUSTOVÁ:
Další bitva o církevní restituce poslance obou táborů čeká 20 června. Věra Masopustová, Radiožurnál.

Nevyřešené církevní restituce komplikují život v řadě obcí

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Nevyřešené církevní restituce komplikují život v řadě obcí. Blokují jim totiž pozemky, se kterými nemohou nakládat. Problém ale způsobuje i fakt, že někde na takových pozemcích za minulého režimu postavili například školu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nemůže ale parcely samosprávám prodat a ty tak nevědí, co je čeká.

Martin KARLÍK:
Nejistota panuje například v Sezemicích u Pardubic. Tady stojí na církevních pozemcích základní škola. Zdejší starosta, nestraník Bohuslav Kopecký je pro to, aby se hlavně už celá věc vyřešila.

Bohuslav KOPECKÝ, starosta:
Pak bychom se mohli bavit o tom, jakým způsobem se to vyrovná, jestli dostanou náhrady za pozemky, aby se to směnilo, anebo jestli teda dostanou od státu nějaký peníze.

Martin KARLÍK:
Vyřešené restituce chce mít i nezávislý starosta nedaleké Býště Ladislav Mlateček.

Ladislav MLATEČEK, starosta Býště:
U nás je problém v tom, že celá řada pozemků je v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věci majetkových a ty vlastně vlastní ty pozemky, ale my je musíme udržovat.

Martin KARLÍK:
Navíc na jednom takovém pozemku je škola se školkou, protože obec nemá dořešené vlastnické vztahy, nemůže ani zažádat o dotaci na opravu školní budovy. Martin Karlík, Radiožurnál, Pardubicko.

Proces povolování staveb by se měl zjednodušit

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Proces povolování staveb by se měl zjednodušit. To je mimo jiné cílem vládní novely stavebního zákona, kterou dnes schválili poslanci. Podle ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského má novela posílit princip jedna stavba, jeden úřad, jedno rozhodnutí. Na druhou stranu ale předloha zvyšuje některé poplatky, které s povolováním staveb souvisí. Teď míří k posouzení do Senátu.

Poslední příležitost zapůsobit ještě na voliče mají politické strany v Řecku

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Poslední příležitost zapůsobit ještě na voliče mají politické strany v Řecku. V neděli půjdou k dalším předčasným, v pořadí už druhým volbám. Hodně lidí je označuje za klíčové a osudové. Bude se v nich totiž rozhodovat, zda země zůstane v eurozóně nebo ne. My máme v Aténách zvláštního zpravodaje Pavla Poláka. Pavle, kdo je hlavním favoritem voleb?

Pavel POLÁK:
O vítězství ve volbách si to rozdají dnes strany konzervativní Nová demokracie a levicová Syriza. Konzervativci chtějí, aby Řecko zůstalo v eurozóně, chce ale mírnější úsporný program. Levicová Syriza také chce, aby Řekové byli v eurozóně, odmítá ale jakékoliv úspory. Podle šéfa Syrizy Alexise Tsiprase Německo a další členské země jenom blafují a Řecko z eurozóny nakonec nevyhodí. Politici v Řecku si totiž dobře všimli, že Španělsko a jejich banky dostaly od Evropské unie finanční pomoc za mnohem mírnějších podmínek než Řekové. Z Atén Pavel Polák, Radiožurnál.

Washington zastaví deportace nelegálních přistěhovalců

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Washington zastaví deportace nelegálních přistěhovalců. Oznámila to ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitanová. Kdo z přistěhovalců může doufat v to, že ho americké úřady nepošlou domů, ptám se do Washingtonu zpravodaje Českého rozhlasu Víta Pohanky.

Vít POHANKA:
Hezký podvečer. Není to v žádném případě nějaká obecná amnestie nebo zaručená imunita. Ale ti imigranti, kteří přišli do Spojených států s rodiči, jako děti před 16. rokem věku, a není jim ještě 30, tak můžou teď na úřadu zažádat o pracovní povolení a nebude jim hrozit deportace tak, jak doposud. Musí ale ve Spojených státech také pobývat déle než 5 let, mít americké základní nebo střední vzdělání, případně prokázat vojenskou službu v americké armádě. Nesmějí mít naopak zápis v rejstříku trestů nebo představovat nějaké nebezpečí. Asi musím poznamenat, že vláda prezidenta Obamy přichází s tímhle plánem jen několik měsíců před volbami, týká se, tedy ten plán, v drtivé většině Hispánců a právě jejich hlas je v několika rozhodujících státech velmi důležitý. Ode mě zatím vše, Vít Pohanka, Český rozhlas, Washington.

Výzvy k bojkotu zítřejších prezidentských voleb v Egyptě sílí

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Výzvy k bojkotu zítřejších prezidentských voleb v Egyptě sílí. Přispělo k tomu včerejší rozpuštění demokraticky zvoleného parlamentu Ústavním soudem. Podle opozičních aktivistů i největší strany Muslimského bratrstva je to snaha vymazat porevoluční kroky v zemi. Někteří politici rovnou mluví o justičním převratu.

Břetislav TUREČEK:
Do centra Káhiry se scházejí další účastníci protestu proti armádě a proti prolínání bývalého režimu s porevoluční érou. Zároveň aktivisté a studentské organizace volají po ignorování voleb. Často se různí jenom v názoru, jestli k volbám vůbec nejít, anebo odevzdat neplatný hlas. Ve volbách se mají utkat Muhammad Mursí z Muslimského bratrstva a poslední Mubarakův premiér Ahmad Šafík. Mezi oblíbenci loňského revolučního hnutí nebyl ani jeden z nich. Břetislav Tureček, Český rozhlas, Káhira.

Na první svědecké výslechy došlo v korupční kauze bývalého hejtmana Davida Ratha

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Na první svědecké výslechy došlo v korupční kauze bývalého hejtmana Davida Ratha. Detektivové protikorupční policie si předvolali dva zaměstnance středočeského krajského úřadu.

Martin DRTINA, moderátor:
Mezi nimi by měl být podle informací práva i šéf odboru regionálního rozvoje hejtmanství Oldřich Vytiska. Jeho svědectví se týká nadsazení zakázky na opravu buštěhradského zámku. Rekonstrukce totiž měla být vysoutěžena za cenu o 50 milionů korun vyšší, než s jakou počítal původní rozpočet. Kraj kvůli tomu vyměnil projektovou firmu, která odhady nákladů navýšila. Buštěhradského zámku se má týkat jedno z Rathových korupčních provinění. Martin Drtina, Radiožurnál.

Ministerstvo školství chce zlepšit na základních školách čtenářskou gramotnost a matematiku

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Ministerstvo školství chce za 84 miliony korun zlepšit na základních školách čtenářskou gramotnost a matematiku. V těchto oblastech pak odborníci budou školit učitele. Zkoumat se bude i to, jestli elektronické čtečky pomáhají zvýšit úroveň čtenářské gramotnosti.

Klára BÍLÁ:
Část projektu Tvořivá matematika na školách zavede novou metodu výuky počtů. Žáci pak příklady lépe pochopí. Má také pozitivně ovlivnit školní prostředí. Evropští komisaři projekt schválili, přijde jim užitečný. Vadí jim ale, že by ho měl zajistit jeden dodavatel. To překvapilo i školské odborníky, podle nich soukromá firma v takovém případě postrádá smysl. Úřad má totiž několik přímo řízených organizací. Klára Bílá, Radiožurnál.

Na Pražském hradě se až do neděle představuje 50 minipivovarů

Jana PETROVÁ, moderátorka:
Na Pražském hradě se až do neděle představuje 50 minipivovarů. Na přehlídce na Střelecké cestě pod Letohrádkem královny Anny můžete ochutnat asi stovku druhů piva. Minipivovary prožívají v Česku velký rozkvět. V současné době jich je podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého už přes 130.

Jan VESELÝ, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven:
No, tak jednak je to fandovství, ale v tom podnikání je to prakticky investice kapitálu jako každá změna, ale je řada lidí, kteří podnikají v jiném odvětví, a peníze, které vydělají, dávají do pivovarů, protože pivovar je velice zajímavá investice, ne taková, že byste se z ní stal milionářem velmi brzo, ale je to velmi stabilní, solidní výroba.