Židé v Německu žijí minimálně 1700 let, v současnosti pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny

30. duben 2022

1700 let židovského života v Německu – pod tímto názvem uspořádalo 7. dubna Německé velvyslanectví v Praze besedu s dvěma představiteli židovských organizací u našich západních sousedů. Výročí sice připadalo na loňský rok, ale kvůli karanténě se jeho oslavy posunuly i na letošek.

Domov s nelehkou minulostí, ale také s budoucností – takový podtitul měl večer věnovaný sedmnáctistému výročí židovského života v Německu. K čemu konkrétně se toto výročí váže, vysvětluje prezident Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster.

„V roce 321, od něhož vloni uplynulo přesně 1700 let, byl poprvé v jedné listině, konkrétně v Kolíně, zmíněn Žid. To potvrzuje, že tam tehdy žil. Takže první zmínka o židovském životě v Německu je stará 1700 let.“

Ústřední rada Židů v Německu byla založena v roce 1950 ve Frankfurtu nad Mohanem. V té době žilo v poválečném Německu zhruba 15 000 Židů. Dnes je situace odlišná.

„Ústřední rada Židů v Německu je zastřešující organizace všech židovských obcí, jak ortodoxních, tak liberálních, a má dnes 105 členských obcí. Tyto obce mají téměř sto tisíc členů. Vedle toho v Berlíně žije relativně velký počet mladých Izraelců, takže tam je řada mladých Židů, kteří se nehlásí do židovských obcí. Řekl bych, že v Německu žije kolem 150 tisíc Židů, z toho skoro 100 tisíc v židovských obcích. Co se týče rabínů, máme v Německu přibližně stovku rabínů, kteří jsou aktivní a jsou jak ortodoxní, tak liberální.“

K nárůstu židovské populace došlo především díky příchodu Židů z východní Evropy v poválečných letech a také po pádu železné opony. Ke změnám dochází i nyní.

„V letech 1990 až 2005 docházelo k přistěhovalectví Židů ze států bývalého Sovětského svazu díky novému přistěhovaleckému zákonu. V dnešní době přichází také celá řada židovských uprchlíků v rámci aktuální uprchlické vlny z Ukrajiny. Na Ukrajině vycházíme z toho, že tam před začátkem současné války žilo asi 45 tisíc Židů. Teď existuje akce s cílem přivézt z Ukrajiny do Německa 400 starých lidí, kteří přežili šoa, abychom se tady o ně mohli postarat, pokud budou chtít.“

Německý přistěhovalecký zákon prošel v roce 2005 velkou změnou, díky níž přestala platit velkorysá úprava umožňující židovským obyvatelům usadit se v Německu. To se teď kvůli válce na Ukrajině mění.

„Především vidíme, že větší počet přistěhovalců přichází do velkých obcí, zejména v Berlíně. Ten je i díky své zeměpisné poloze jedním z prvních měst na trase, když lidé přicházejí přes Polsko. Ale přibývají také ve Frankfurtu a Düsseldorfu a v menších obcích, kde jsou židovské obce aktivní v integraci uprchlíků z Ukrajiny, a to nejen těch židovských. Ale pozorujeme, že přichází i víc židovských přistěhovalců. Navíc spolková vláda velice rychle ve spolupráci se Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky BAMF vydala ustanovení, které zjednodušilo přistěhování Židů. Za normálních okolností museli totiž žádost o přistěhování podat ve své vlasti, což teď odpadá a mohou ji podat v Německu. Také byla podmínka, že musí mít prognózu integrace, což znamená, že ti lidé neměli být odkázáni na sociální pomoc, ale museli být schopni si sami vydělat na živobytí – a to také teď odpadá. Rovněž požadavek na znalosti němčiny před přistěhováním také teď odpadá, stačí během jednoho roku prokázat znalosti němčiny na velmi nízké úrovni, takže jsou teď zlehčené možnosti. Ale mnozí z těch lidí, kteří teď do Německa utíkají, ať už to jsou nebo nejsou Židé, se chtějí do své vlasti zase vrátit, až to situace umožní.“

Znalosti o judaismu jsou u současných uprchlíků daleko větší.

„Ti lidé, kteří přišli v letech 1990 až 2005, toho většinou o svém židovství věděli velmi málo. Šlo tedy nejen o jejich integraci, ale také o to ukázat jim, co židovství a židovský život znamená. Lidé, kteří teď přichází z Ukrajiny, jsou často mnohem aktivnější židé, protože tam pracovalo hnutí Chabat a Nadace Ronalda Laudera, které v posledních desetiletích po pádu železné opony vybudovaly na Ukrajině aktivní židovské obce. Takže tito lidé už znají židovství mnohem důvěrněji.“

To potvrzuje i předsedkyně Židovské studentské unie v Německu Anna Staroselski.

„Židé, kteří se vystěhovali v 90. letech, odešli i proto, že v Sovětském svazu nemohli praktikovat svou víru. Dnes je Ukrajina demokratická země, je tam židovský prezident, takže důvodem k útěku není antisemitismus, ale ruská agrese a válka. Když jsem byla na Ukrajině, viděla jsem, že tam jsou židovské obce, řada nabídek pro mladé lidi i seniory, takže židovský život je tam v každém případě možný. Takže to není důvod, proč teď aktuálně Židé z Ukrajiny utíkají.“

Židovské obce se aktivně podílejí na pomoci pro Ukrajinu.

„Především v prvních dnech a týdnech jsme po celém Německu organizovali velké zásilky pomoci, které jsme převáželi přes slovenské hranice nebo také přes Vídeň. Jsme v kontaktu s řadou mladých lidí z Ukrajiny a z židovských obcí, pomáhali jsme zajistit ubytování pro hodně lidí, kteří přišli z Ukrajiny do Německa, mnoho lidí bylo ochotných ubytovat u sebe doma ukrajinské uprchlíky. To jsme se snažili koordinovat a poskytovat pomoc a podporu. Je to to nejmenší, co můžeme udělat, ale daleko důležitější je politika. Pomoc můžou lidé nabídnout na individuální úrovni, ale ukončit válku my bohužel nezvládneme.“

Říká Anna Staroselski, která je sama dcerou dřívějších židovských uprchlíků z Ukrajiny. Narodila se a vyrůstala ve Stuttgartu.

Spustit audio