„Ženský hlas a feminismus je důležitou součástí české tradice,“ říká politoložka Jitka Gelnarová
Do prosince letošního roku probíhá v Náprstkově muzeu v Praze výstava „Vlastním hlasem“, která mapuje příběhy žen spojených s českým feministickým aktivismem od roku 1919 až do současnosti. „V prostředí monarchie se ženy pohybovaly v kontextu nedominantního národa. To mělo velký vliv na argumentaci v boji za práva žen,“ říká o počátcích feminismu na našem území autorka koncepce výstavy Jitka Gelnarová.
Volební právo pro ženy v nově vznikajících zákonech Československa můžeme vnímat v evropském kontextu jako velmi progresivní a souvisí právě s emancipací po rozpadu Rakouska-Uherska. „Nový stát se vymezoval k minulosti, tedy zpátečnické monarchii. Definoval se jako demokratický a pokrokový. Součástí toho se stává nová a emancipovaná žena,“ pokračuje Jitka Gelnarová.
Československý feminismus nebyl, stejně jako jinde, jednomyslným hnutím, dělil se na jednotlivé frakce podle politického přesvědčení, náboženství nebo třídní příslušnosti. „Feminismus nebyl jednohlasný v celém dlouhém devatenáctém století ani v období první republiky. Existoval liberální feminismus, zastoupený Ženskou národní radou, jejíž hlavní představitelkou byla Františka Plamínková, vedle toho byl sociální feminismus, komunistky a také křesťanské hnutí,“ vysvětluje Jitka Gelnarová. Po druhé světové válce, v době po komunistickém převratu, pak mluvíme o termínu vyvlastněného hlasu, který popisuje Hana Havelková. „Jedná se o koncept, kdy si režim přivlastní pojetí emancipace a hlas ženského hnutí,“ říká Jitka Gelanrová.
Výstava je vystavěna kolem životů dvaceti pěti žen různých národností. Jejich příběhy se odehrávají v odlišných dobách a sociálních kontextech. „Vlastní hlas je v podstatě nárok na definici sama sebe, být subjektem. Je to pro nás synonymum ženské emancipace,“ představuje hlavní myšlenku výstavy autorka její koncepce a zve na projekce a doprovodný program.
Jak ovlivnil feminismus u nás třeba Americký klub dam a kdo byly první aktivní účastnice ženského hnuti? Pusťte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
