Zelená střecha nemusí být jen z rozchodníků. Na střeše liberecké univerzity pěstují salát

Na střechu jedné z univerzitních budov se chodí přes dámské záchody a po žebříku, pak už zbývá jen zdolat schůdky. Na 40 metrech čtverečních tam doktorandka Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Tereza Nalezená pěstuje salát, bylinky i rajčata. „Salát je dominantní, nejvíce odolává libereckým podmínkám. Kombinace pařáků a krupobití, vichru, a tak podobně,“ vysvětluje s úsměvem.

„Hydroponie je vlastně hrozně jednoduchá, rostlinky rostou jenom z živného roztoku, kterého stačí opravdu málo. V kanálcích teče jen centimetr vody, to je oproti hlíně hrozně lehké. Unese to prakticky jakákoliv stávající střecha, střechy se dimenzují s rezervou zatížení na sníh minimálně 50 kg na metr, a tohle přetíží střechu o asi 20 kg na metr,“ popisuje výhodu hydroponického pěstování.

Další výhodou je ochlazování střechy, stíněním a odpařováním vody. „Máme tady teplotní čidla a měříme rozdíl teploty střechy mimo farmu a pod farmou. V horkých dnech je to o až 20 stupňů. (…) Když srovnáme stejnou místnost mimo farmu a pod farmou, tam je rozdíl okolo stupně, co je pro interiér budovy velký rozdíl z hlediska energetiky a chlazení,“ doplňuje autorka projektu.

Střecha je díky farmě zajímavá i pro hmyz, létají na ni motýly, včely, nebo berušky, které na „holých“ střechách neuvidíte. „A zároveň, když pěstujete salát a podobné věci na střeše, tak k tomu nedolezou slimáci“ říká Tereza Nalezená.

Hydroponické pěstování na střeše nefunguje celoročně, podle autorky je ale možné udělat fóliovník a v něm už celoročně pěstovat rostliny lze. „Cílovou metou je celoroční skleník na střeše. Třeba na střeše nějakého supermarketu nebo na střeše distribučního skladu potravin. Tak to běžně funguje v zemích jako Belgie nebo Holandsko, kde řeší nedostatek půdy,“ dodává doktorandka.

V České republice podle Terezy Nalezené každým rokem přibyde milion metrů čtverečních halových střech. K tomu je potřeba připočíst plochy okolo hal, které se musí zaasfaltovat, což je ještě třikrát víc. Každý rok si zabereme tři miliony metrů čtverečních půdy, která je nepropustná pro vodu.

Kolik zeleniny je na ploše o velikosti parkoviště pro zhruba 4 auta možné vypěstovat? A v jakém roztoku se rostliny pěstují? Poslechněte si reportáž ze střechy liberecké univerzity.