Zelená brána v Pardubicích dostala své jméno díky procesu oxidace

Původní brána vznikla už v první polovině 14. století, kdy Arnošt ze Staré a jeho syn Arnošt z Pardubic založili a také opevnili nové město. V roce 1507 nechal Vilém z Pernštejna na západní straně přistavět přízemní předbraní zdobené gotickým štukem. Před ním se nacházel příkop s dvěma padacími mosty.

Brány do vnitřního města byly původně dvě: Pražská, kterou procházela cesta na Prahu, a Bílá, kudy vedla stezka přes Labe směrem na Vysoké Mýto a Hradec Králové.

Do dnešní podoby nechal Zelenou bránu přestavět po velkém požáru v roce 1538 Jan z Pernštejna. O jedno patro nechal navýšit předbranní a přestavbě neušla ani samotná věž. Zvedla se do dnešní výšky 59 metrů.

Dodnes ji zdobí krásná pozdně gotická střecha, složená ze tří pater stříšek, ozdobená osmi jehlovými věžičkami a protáhlou střední špicí. Střešní krytina byla z mědi, která brzy zoxidovala a střecha díky tomu zezelenala. Od poloviny 16. století je proto původně Pražská brána označována jako Zelená brána.

Zelená brána ve znamení proměn

Po požáru v kostele sv. Bartoloměje se v roce 1653 na Zelenou bránu přenesly zvony. Když ale o osm let později do věže uhodilo, měšťané se zalekli zlého znamení a zvony vrátili zpátky do kostela.

Pohled na Třídu Míru|foto: Šárka Kuchtová

Vzhled Zelené brány se neustále měnil. V polovině 19. století přišla věž o dřevěnou pavlač pod střechou, aby ji při rekonstrukci v roce 1912 dostala zase zpátky. V některých dobách byla celá pokrytá omítkou, jindy zas obnažená na základní zdivo. Od roku 1760 jsou na věži hodiny.

Na konci 19. století hrozilo Zelené bráně dokonce zbourání. Překážela totiž při plánování nové městské komunikace. Naštěstí tenkrát zasáhla památková komise z Vídně, a tak se Zelená brána vypíná nad pardubickým Pernštýnským náměstím dodnes.

Pod Zelenou bránou začíná prohlídkový okruh

Zelená brána je od dubna do prosince přístupná veřejnosti a je z ní krásný výhled na Pardubice a okolí. Na průčelí předbraní je umístěn reliéf vytvořený podle návrhu Mikoláše Alše, který zpodobňuje erbovní pověst pánů z Pardubic. Jejich erb užívají Pardubice jako městský znak.

Ve věži jsou umístěny dobové nástroje i předměty denní potřeby měšťanů|foto: Šárka Kuchtová

Ve věži na návštěvníky čeká výstava o historii nejen Zelené brány, ale i dalších objektů Městské památkové rezervace. Kromě map, plánů starého města a historických fotografií je zde i sádrový model Zelené brány a kostela sv. Bartoloměje.

Pod Zelenou bránou navíc začíná i končí Stezka Viléma z Pernštejna, dva a půl kilometru dlouhý prohlídkový okruh, který návštěvníkům představuje historické centrum Pardubic. Na deseti informačních tabulích najdou vše, co by o městě perníku měli vědět.