Zámecký park v Libějovicích připomíná zahradu Šípkové Růženky
Zámecký park v Libějovicích na Strakonicku na jihu Čech má pohnutou historii. Nejdříve to byl barokní park, plný pravidelných stromořadí. Na začátku 19. století byl upraven do podoby anglického parku. Za války v něm členové hitlerjugend vybudovali sportoviště, v době komunismu zčásti sloužil jako armádní cvičiště. A nyní je z něj přírodní rezervace, která v lecčems připomíná Boubínský prales.
Historie parku se začala psát během třicetileté války. V červnu 1619 se v nedalekém Záblatí odehrála zlomová bitva tehdejšího konfliktu. Stavovské vojsko bylo poprvé výrazně poraženo. Záblatský vítěz, císařský generál Karel Bonaventura de Longueval baron de Vaux, hrabě de Buquoy, získal od vděčného panovníka mimo jiné i panství Libějovice.
Jeho rod ho pak spravoval až do roku 1801, kdy ho musel z finančních důvodů prodat. Za tu dobu ale stačil celou okolní krajinu proměnit do barokní krásy. Čtyřřadé aleje vedly od kostela ke kostelu, spojovaly zámek s nedalekým poutním místem na Lomci a byl vysazen i základ nynějšího parku.
Schwarzenbergové vytvořili skutečný zámecký park
Další majitelé panství, Schwarzenbergové, nejdříve přestavěli libějovický zámek a pak se dali do úprav parku. Roku 1842 bylo rozhodnuto o jeho rozšíření. Do parku byla časem začleněna i blízká bažantnice, takže nakonec dosáhl rozlohy 44 hektarů.
Vlastní kompozici parku tvořily louky s remízky, doplněné skupinami dřevin i solitéry. Remízky byly opláštěny pásem obvodových dřevin, většinou lip nebo dubů. Nescházely soustavy rybníčků, potůčky i obhospodařované louky a políčka.
Schwarzenbergové vlastnili libějovické panství do roku 1924, kdy po pozemkové reformě získal zámek s parkem církevní řád redemptoristů. Ne však nadlouho. Nejprve ho zabavily nacistické úřady a po roce 1948 československá armáda. Až do roku 1992 bylo v zámku a okolním parku výcvikové středisko pohraniční stráže a služebních psů, později ještě psů policejních.
Park proměňující se v divočinu
Původně pečlivě systematicky vysázený porost je v současnosti ponechaný přirozenému vývoji a obsahuje všechny věkové kategorie dřevin až do stáří 300 let. Nabízí útočiště mnoha druhům ptáků a v roce 1996 byl vyhlášen přírodní rezervací. Ze stromů dominují lípy a duby a v podmáčených částech bývalého rybníka rostou obrovské olše, které nemají v jižních Čechách obdoby.
Park je volně přístupný, přiléhá ke středu obce a vede do něj několik přístupových cest.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
