Zámecký park v Kvasinách je kouzelnou oázou v anglickém stylu. Dominuje mu klasicistní zámek
Zámecký park v Kvasinách, který se nachází přibližně šest kilometrů severozápadně od Rychnova nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji, je působivým doplňkem tamního klasicistního zámku. Ukrývá romantická zákoutí, rybníčky, staleté stromy i chráněné druhy rostlin a živočichů. Pro místní obyvatele i výletníky je přístupný po celý rok.
Část kvasinského parku s budovou zámku v pozadí se objevila ve známé české veselohře na motivy knížky Karla Poláčka „Hostinec u kamenného stolu“. Hlavní hrdinky, dvojčata Věra a Alena při cestě na hodinu tenisu přicházejí od rybníka směrem k hlavní budově zámku. Základní romantické kulisy včetně zimní zahrady se v podstatě dochovaly do dnešních dnů, bezmála desetihektarový park je i dnes místem plným příjemných překvapení.
Kdy byl park založen, se přesně neví. Jeho nejstarší část v horním parteru na návrší u zámku vytvořili prý už karmelitáni a patrně šlo o francouzský park. Botanikové soudí, že například mimořádně starý tis (douglaska tisolistá), který dominuje louce u rybníka, byl vysazen před čtyřmi sty lety.
Rozšíření ve stylu anglického parku se zahrada dočkala až v polovině 19. století za Antonína Slivky ze Slivic. Dalším majitelem, který vtisknul zahradě novou dimenzi, byl baron Vilém Königswarter, který nechal počátkem 20. století vybudovat náhon a na něm malý rybníček.
Na jaře tu blízko zámku kvetou obrovské bílé rododendrony, kterým sekunduje růžová magnólie. Kromě chráněných druhů rostlin v parku žijí také vzácní i ohrožení živočichové: netopýři, čtyři druhy skokanů, užovky, slepýši, škeble rybničná či říční raci. Parkem vede naučná stezka Bělá, která začíná i končí na Masarykové náměstí v nedaleké Solnici.
Zámek je spojený se značkou JAWA
Na ostrohu nad říčkou Bělou původně stála pozdně renesanční tvrz, kterou založil Bedřich z Vlkanova někdy po roce 1608. Roku 1653 tvrz získal řád Bosých Karmelitánů z kláštera Panny Marie Vítězné v Praze a přestavěl ji na trojkřídlý jednopatrový barokní zámek.
Ve druhé čtvrtině 19. století za rytíře Antonína Slivky ze Slivic a jeho sestry Anny bylo při empírové a klasicistní úpravě přistavěno další patro a vysvěcena kaple sv. Antonína Paduánského. V letech 1928 až 1929 za Františka Karla Janečka byl postaven dům zahradníka napojený na skleníky táhnoucí se podél zdi od zimní zahrady.
Zámek v Kvasinách je významný také pro dějiny automobilové, motocyklové a zbraňové: František Karel Janeček, který si ho v roce 1928 vybral za rodinné sídlo, byl totiž spolu se svým otcem Františkem Janečkem zakladatelem slavné značky JAWA a Janečkových zbrojovek.
V restitucích se teď majetek vrátil rodině Janečkových. Kromě zdevastovaných lesů v Orlických horách i vybydlený kvasinský zámek. Od 90. let se o něj stará Soňa Klímová-Janečková, vnučka Františka Karla Janečka. Po částech opravuje památku společně se svými dětmi a vymýšlí pro ni nová využití.
V kvasinském zámku jsou pro návštěvníky připravené dva prohlídkové okruhy, na kterých je k vidění mimo jiné obnovená zámecká kaple sv. Antonína, Lovecký sál, stálá expozice loutek a domácího loutkového divadla a nově i expozice o historii zámku a jeho souvislost s fenoménem značky JAWA – Janečci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
